Tradice: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
imported>Admin (Přidána poslední věta Viz též heslo společnost konzervativní nebo společnost posttradiční v Petruskových Společnostech (2006)) |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]] | [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]] | ||
| + | ---- | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[společnost konzervativní (PSpol)|společnost konzervativní]] nebo [[společnost posttradiční (PSpol)|společnost posttradiční]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br /> | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:17
tradice – (z lat traditio = odevzdávání, vypravování, zpráva) – přetrvávající vzory chování, redukující nejistotu rozhodování. Je to jeden ze způsobů orientace kolektivního jednání. Kromě uvedené pragmatické funkce plní t. funkci symbolickou: zpřítomňuje hodnoty, které jsou v dané kultuře či subkultuře považovány za zvlášť význ. a které se proto často mění v normativní vzorce chování, ve zvyky, obyčeje, mravy. Fungování t. v její pragmatické funkci analyzuje např. M. Weber ve své koncepci tradičního jednání. Jednání orientované na dodržování t. převládalo ve společnostech, v nichž chyběly jiné způsoby testování vhodnosti určitého jednání. Vzory jednání osvědčené tradicí byly proto preferovány jako nejspolehlivější. S rozvojem věd. a tech. poznání ustoupila tato strategie účelově racionálnímu jednání, které neomezuje prostředky k dosažení cíle na jednání testované minulými generacemi. Také v moderní společnosti však přetrvává t. ve své symbolické funkci. Slouží k oživování a zpřítomňování hodnot, které jsou z různých důvodů význ. pro současnost. Manipulace s t. podle potřeb přítomnosti se projevuje na příkladu výročí. Pragmatická i symbolická funkce t. byla propojena v instituci tradičního panství, analyzované rovněž M. Weberem. Kontinuita moci zde byla zajišťována i legitimována vírou v posvátnost a neporušitelnost institucí a vztahů předávaných mezi generacemi. Tato víra je v moderní společnosti nahrazena vírou v posvátnost a neporušitelnost norem ustavených právní cestou. To vedlo k nahrazení tradičního panství panstvím byrokratickým. Obecně lze t. řadit k význ. faktorům sociální statiky. Optimální míra závaznosti t. a úcty k t. působí na straně jedné proti ztrátě hist. paměti a proti pocitům vykořeněnosti, na straně druhé dokáže zabránit tomu, aby se úkony diktované t. neproměnily v samoúčelnou rutinu.
tradition tradition Tradition tradizione
Literatura: Weber, M.: Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1925.
Viz též heslo společnost konzervativní nebo společnost posttradiční v Petruskových Společnostech (2006)