Doktrína: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bracher, K. D.'': Zeit der Ideologien. München 1985. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bracher, K. D.'': Zeit der Ideologien. München 1985. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]] | [[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
doktrína – (z něm. Doktrine, to z lat. doctrina, to z docere = učit se) – původně učení nebo teorie, precizně a jednoznačně formulované poučky a zásady pro jednání a orientace v určitém problému. Např. tzv. Monroeova doktrína je poselství am. prezidenta J. Monroea z 2. 12. 1823, které odmítlo evrop. vměšování do am. záležitostí a am. do evropských a stalo se základem am. izolacionismu. Dnes se termín d. používá většinou v negativním smyslu, jako odmítavé hodnocení systému takových pouček, teorie či polit. programu, které se pro svou statičnost až neživotnost, spornost či uzavřenost, neschopnost falzifikace a adaptace na nová fakta prokazují jako odcizené realitě. V této souvislosti se hovoří o doktrinářství. Jako doktrinář se označuje fanatický stoupenec nějaké teorie, bez ohledu na to, ať už je prokázaná a platná nebo ne. Fr. historik G. Guizot je otcem pejorativního použití slova d. pro teoretizujícího, pedantického a učeneckého politika.
doctrine doctrine Doktrin dottrina
Literatura: Bracher, K. D.: Zeit der Ideologien. München 1985.