Klima populační

klima populační – spol. a psych. atmosféra vytvářející se kolem plánování, početí, rození dětí a v širším smyslu i kolem hodnoty dítěte v životě rodiny a společnosti. K.p. lze chápat též jako obecné postoje k reprodukci, včetně postojů institucí, zejm. státních. Je určováno obecnějšími procesy uvnitř společenského vědomí (zejm. uvnitř hodnotových orientací a koncepcí životního způsobu) a soc. diferencovanými životními podmínkami. Uchovává si však relativní samostatnost. Stabilizujícím prvkem k.p. je především biol. zakotvená zainteresovanost lidí na sexuálním životě a prolongaci vlastního rodu (která má ovšem též soc. obsah a význam). V empir. výzkumu se k.p. běžně, avšak zjednodušeně operacionalizuje pomocí těchto ukazatelů: počet již narozených dětí, počet dětí plánovaných v dané době, počet chtěných, resp. plánovaných dětí před sňatkem, počet dětí, které by si lidé přáli mít, kdyby mohli znovu začít svůj život (tzv. retrospektivní počet dětí). Výstižnou charakteristiku k.p. podávají odpovědi na dotaz po ideálním počtu dětí obecně (bez ohledu na reálné podmínky dané rodiny) a ve specif. podmínkách rodiny. Mezi doplňující ukazatele patří: zda je dávána přednost chlapci nebo dívce, proč žena nechce mít více dětí apod. V úplnosti však nikdy nebylo k.p. empir. podchyceno. Přesnější závěry lze odvodit z retrospektivního sledování úrovně porodnosti. Důležitým aspektem k.p. je tzv. časování dětí, vztahující se k intervalům mezi rozením jednotlivých dětí. Někdy se nepříznivé k.p. projevuje odkládáním porodů na pozdější dobu. Není to však jednoznačný indikátor, neboť odkládání porodů může být naopak výsledkem uvědomělé strategie, založené na preferenci rodinného života s malými dětmi v pozdějším věku. K.p. silně ovlivňují: a) dlouhodobé tendence vývoje procesu demogr. reprodukce, které mají většinou stabilizační účinky, b) dlouhodobé tendence ekon. a soc. vývoje (např. dlouhodobý stav bytové nouze, zaměstnanost žen, urbanizace apod.), c) výrazné soc. a polit. události, mezi něž patří v prvé řadě nárazová opatření populační politiky, dále války, ekon. krize a ekologické katastrofy, d) změny náb. a morálních norem a právní úpravy sňatečnosti a rozvodovosti. Z demogr. hlediska stoupá význam studia k.p. zejm. v období po ukončení demografické revoluce, kdy rozhodující část rodin akceptuje model plánovaného rodičovství. Pro s-gii je k.p. důležitým indikátorem vnitrorodinného i širšího soc. klimatu i spol. vědomí.

population climate climat de population Populationsklima clima della popolazione

Literatura: Matějček, Z.: Hodnota dítěte pro rodinu. Demografie, 1979, č. 20; Pavlík, Z.: Šetření populačního klimatu. Praha 1977; Srb, V.: Šetření plodnosti (1977). Demografie, 1979, č. 21.

Zdeněk Pavlík