Potrat

potrat – ukončení těhotenství vypuzením nebo vynětím plodu v době od početí do okamžiku, kdy je plod schopen min. dobu existovat mimo tělo matky (i pomocí přístrojů, jako jsou inkubátory apod., zhruba před 28. týdnem těhotenství). Statistika rozlišuje umělé přerušení těhotenství, miniinterrupce, samovolné p. a ostatní p. Umělá přerušení těhotenství (včetně miniinterrupcí) tvoří téměř 3/4 všech p. Výskyt p. úzce souvisí se způsoby omezování plodnosti, s propagací a šířením antikoncepčních prostředků a s celkovým populačním klimatem v zemi. Výskyt samovolných p. je spojován s kvalitou životního prostředí a výživy a s životním stylem. K umělému odstranění plodu z těla matky se řada hist. známých společností stavěla negativně a v zemích se silným katol. vlivem byla tato činnost přísně trestána. Až do 1. svět. války právní řády většiny zemí p. zakazovaly. První stát, který uzákonil umělé přerušení těhotenství na žádost ženy, byl SSSR (1923), od poloviny 50. l. byl zákon o umělém přerušení těhotenství na žádost ženy zaveden ve většině bývalých social. zemí s výjimkou NDR (zde vešel v platnost až v roce 1965) a Albánie. V Anglii a Francii bylo umělé přerušení těhotenství uzákoněno až v 70. l. V bývalém Československu byl potratový zákon uveden do praxe v r. 1958, jeho prováděcí předpisy však různými úpravami omezovaly podmínky k provedení p. Od r. 1987 začal platit zákon, kterým byly zrušeny potratové komise a rozhodování o počtu a době narození dětí bylo ponecháno plně na matce. Zároveň byla zavedena nová technika provádění p., tzv. miniinterrupce. P. je význ. životní a demografickou událostí, ke které mají jednotlivé společnosti rozdílné přístupy. Přír. národy většinou neuvažují o plodu (a často ani o narozeném dítěti) jako o spol. bytosti (viz obřad iniciační). U am. národů bylo umělé navozování p. požíváním různých bylin prostředkem regulování porodnosti (viz též politika natalitní).

abortion, miscarriage avortement, fausse couche Abtreibung, Fehlgeburt aborto

Literatura: viz demografie.

Květa Kalibová