Societální

societální – (z lat. societas = společnost, spíše však z angl. society) – zpodstatnělé adjektivum používané někdy po vzoru am. a anglosaské s-gie k označení procesů a skutečností, které se týkají společnosti jako celku, které mají „transverzální“ povahu, tzn. že procházejí napříč řadou různorodých, vzájemně spjatých soc. jevů. Termín poprvé použil sociolog a antropolog A. G. Keller, spolupracovník W. G. Sumnera, v r. 1903 v instruktážní práci Queries in Ethnography. Adjektivum s. Keller nedefinoval, ale konkrétně je použil ve vazbě „societální systém“ s tím, že jde o soubor otázek, které se týkají vlády, moci, práva, třídní struktury, zvyků atd. Podle Kellera s. značí více než „sociální“ a konkretizace významu adjektiva s. závisí na tom, jak je chápána společnost. Keller sám společnost definoval jako skupinu lidí usilujících ve vzájemné kooperaci o přežití a udržení lidského rodu. Adjektivum s. se pokusili dále zpřesnit R. Freedman, J. O. Hertzel, E. Chinoy a další. Dnes se používá poměrně běžně, nikoliv však všeobecně. Objevuje se u T. Parsonse, v učebnicovém textu s ním pracuje např. B. B. Hessová. Rozdíl mezi s. a „sociálním“ pochopíme nejlépe na srovnání „societální“ a „sociální“ hledisko nebo „societální“ a „sociální“ problém: s. zde označuje celospol. hledisko nebo celospol. problém, soc. hledisko je spíše to, které je odlišné od ekon., polit., náb. apod. hlediska, soc. problém nemusí mít a většinou nemívá celospol. povahu. V češtině se pojem s. tedy zčásti překrývá s pojmem „společenské“, resp. s některými výklady tohoto pojmu (viz sociální a společenské).

societal sociétal gesellschaftlich, gesamtgesellschaftlich societale

Literatura: Hess, B. B. a kol.: Sociology. New York 1992; Keller, A. G.: Societal Evolution. New Haven 1931.

Miloslav Petrusek