Sociologie kybernetická

sociologie kybernetická – jeden z mnoha pokusů budovat s-gii na bázi konkrétní exaktní vědy, v tomto případě kybernetiky, s využitím jejího pojmového a metodol. aparátu. Kybernetika zejm. v 60. l. inspirovala řadu sociologů k úvahám a pokusům aplikovat kybernetické ideje o řízení a přenosu informací na analýzu soc. systémů, především organizací. Byly učiněny pokusy konstituovat tzv. sociální kybernetiku, která se měla zabývat těmi soc. jevy, které za daného stavu vědění a tech. možností mohou být vědomě řízeny. Soc. kybernetika neaspirovala na to, aby nahradila sociologii, definovala se proto ve vztahu k ní na základě analogie vztahu tech. věd k teor. fyzice. Měla být chápána a rozvíjena jako sociotechnika na vysoké metodol. úrovni, kterou nabízí právě kybernetický pojmový a metodol. aparát. Inspirace k těmto pokusům lze najít již u zakladatele kybernetiky Norberta Wienera a v jeho práci The Human Use of Human Beings z r. 1954. Jistou tradici měla soc. kybernetika v Polsku, kde navázala na impulsy Oskara Langeho, který se pokusil ustavit ekon. kybernetiku. J. Kossecki a M. Mazur soc. kybernetiku systematicky rozvinuli, zavedli a definovali pojmy jako sociomasa, socioenergie a sociostruktura, navrhli klasifikaci systémů řízení na stacionárně-energetické, stacionárně-informační, dynamicko-energetické a dynamicko-informační a stanovili tzv. civilizační normotypy, tedy definice a charakteristiky konkrétních kultur, které těmto typům řízení odpovídají, analyzovali kyberneticky polit. hnutí, mezinár. polit. vztahy dokonce v hist. perspektivě atd. Těmto snahám nelze upřít inspirativnost, ačkoliv se dalšího rozvoje nedočkaly. Ve Francii obdobný pokus učinil v souvislosti s analýzou kultury Abraham A. Moles, který rozpracoval po jistou dobu vlivnou sociodynamickou teorii kultury. V knize věnované tomuto tématu také podrobně vyložil metodologii s.k., tedy způsob aplikace obecně kybernetických metod na analýzu kult. fenoménů. Stále podnětné jsou zejm. pasáže věnované sociodynamické analýze masové kultury. Ačkoliv se tedy nakonec s.k. ani sociální kybernetika nekonstituovaly jako samostatné vědní obory, zůstává aktuální jejich metodol. podnětnost a terminologický vliv. Kybernetická terminologie a počítačová metaforika se v soudobé s-gii používá velice často, byť někdy se značnou svévolí.

cybernetic sociology sociologie cybernétique kybernetische Soziologie sociologia cibernetica

Literatura: Kossecki, J.: Cybernetika społeczna. Warszawa 1981; Lange, O.: Wstep do cybernetiki ekonomicznej. Warszawa 1965; Moles, A. A.: Sociodynamique de la culture. Paris 1967; Wiener, N.: Kybernetika a společnost. Praha 1963.

Miloslav Petrusek