Svátek

svátek – společensky význ. den, protiklad dne všedního či pracovního. Soc. sankcionizované rozčlenění plynoucího času mezi dny sváteční a dny všední je společným rysem nejrůznějších kultur. Polarita všedního a svátečního je zachovávána, ať již jsou s. soustředěny do delších „svátečních sezón“, anebo jsou roztroušeny mezi dny všedními v kratších intervalech. Prvotní funkcí s. je funkce symbolická (viz symbol). Jsou vyplněny aktivitami, které nemají bezprostřední materiálně praktický přínos, ale jejichž účelem je osvědčovat vitalitu soc. řádu. Řada s. v tzv. primitivních kulturách byla umístěna do kritických fází přír. cyklu. S. byly tehdy pojímány jako prostředek regenerace soc. světa, o němž se předpokládalo, že podléhá podobnému cyklu vzestupu a úpadku jako příroda. Ceremonie provozované v údobí s., které se odehrávaly zpravidla na posvátných místech, měly posílit vitalitu společnosti symbolickým kontaktem s počátky soc. řádu, kladenými do bájného období. Pevný symbolický význam u mnoha s. má nadměrná konzumace materiálních statků (až mrhání jimi), která s. zřetelně odlišuje od období každodenního umírněného konzumu. S postupným zesvětštěním společnosti se měnila i ideologie s. S. jako prostředek symbolické re-kreace soc. řádu přešel v prostředek faktické rekreace členů společnosti. Tento posun ve funkci s. je doprovázen zřetelnou privatizací aktivit, jež jsou v průběhu s. vykonávány. S-gie se zabývá popisem a analýzou s. a svátečních aktivit v mnohem menší míře než etnografie či kulturní antropologie. Základ soustavnějšího výzkumu položil É. Durkheim, podle něhož je protiklad s. a každodennosti založen na obecnější opozici mezi posvátným a profánním. Pod vlivem Durkheima vypracoval obecnou teorii s. fr. antropolog R. Caillois. Fenomén s. má ovšem svůj význam jak pro sociologii volného času (např. charakter a časové rozložení svátečních aktivit), tak pro sociologii rodiny (např. reprodukce širších příbuzenských kontaktů v období s.), pro sociologii města (např. vzory trávení s. podle jednotlivých sídlištních typů), pro sociologii kultury v užším smyslu (např. participace na kulturních aktivitách svátečního charakteru) a podobně.

holiday fête Feiertag, Festtag festa

Literatura: Caillois, R.: L'homme et la Sacré. Paris 1939.

Jan Keller