Techniky projektivní: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[projekce]], [[testy projektivní|testy projektivní]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[projekce]], [[testy projektivní|testy projektivní]]. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Komárková Růžena|Růžena Komárková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Komárková Růžena]] | [[Kategorie:Aut: Komárková Růžena]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
techniky projektivní – techniky psychol. i empir. s-gického výzkumu založené na principu psychol. projekce. Na základě původního Freudova vymezení projekce (v r. 1895) vznikly v psychologii k diagnostickým účelům nejdříve projektivní testy. Jak se postupně obsah pojmu projekce rozšiřoval, vstupoval princip projekce do výkladu způsobů prožívání i produktů lidské činnosti. T.p. se dnes uplatňují zejm. v málo strukturovaných a málo ohraničených situacích. Pracují se standardními podněty vyznačujícími se neurčitostí, dovolujícími různé interpretace a širokou škálu reakcí, v nichž se projevuje subjektivita zkoumané osoby. Využívají se nejen v psychodiagnostice, ale i v aplikovaných soc.-psychol. a s-gických výzkumech. Časté je využívání t.p. ve výzkumu trhu. Kromě projektivních testů se běžně aplikují asociativní postupy: volné asociace, řízené asociace, doplňování nedokončených vět, doplňování dialogů, doplňování historek. Z technik škálování se používá: polaritní profil a analytický preferenční model, z postupů přiřazovacích: aplikace L. Szondiho testu a metoda nákupních lístků. Pro t.p. jsou typické i tzv. projektivní otázky, které bývají i součástí běžného interview či dotazníku.
projection techniques techniques projectives projektive Techniken tecniche proiettive
Literatura: viz projekce, testy projektivní.