Testy projektivní
testy projektivní – (z lat. testum = prubířský kámen, kelímek, v němž alchymisté zkoušeli kovy) – jedna z projektivních technik, používaná zejm. v psychol. diagnostice, ale jako doplňující technika i v s-gickém výzkumu. Jsou to psychologické testy postavené na principu psychol. projekce, na které je kladen požadavek standardizace, tzn. že jsou velmi přesně stanoveny podmínky, za nichž se prezentuje, vyhodnocuje a interpretuje. Za nejstarší a nejvýzn. t.p. je považován test Rorschachův (z r. 1921), který dodnes patří ke standardním diagnostickým metodám a je velmi důkladně rozpracován teor., výzk. i prakticky. Pracuje s deseti tabulemi, které se postupně předkládají zkoumané osobě. Na každé tabuli jsou barevně a tvarově různorodé skvrny a úkolem osoby je určit, co by mohly představovat. Test diagnostikuje trvalejší rysy a vlastnosti osobnosti, aktuální psych. stav a samozřejmě i psych. poruchy. Dalším význ. testem je tematický apercepční test (TAT) H. A. Murraye (z r. 1943). Skládá se z 20 černobílých obrazů znázorňujících dramatické situace, které opět dovolují rozmanitý výklad i projekci zkoumaného subjektu. Test diagnostikuje zejm. jeho interpersonální vztahy a konflikty. Ale význam testu není tolik v jeho diagnostických možnostech jako v tom, že je reverzní a lze jej aplikovat i v jiných oblastech psychol. a s-gického výzkumu. Jak Rorschachův test, tak TAT jsou užívány v mezikult. komparačních výzkumech. Rosenzweigův frustrační test pracuje s obrázky, na nichž proband doplňuje své verbální reakce na frustrující situace, tudíž je možné určit závěr o směru jeho punitivity a o způsobech, jimiž kanalizuje své agresivní jednání. Obdobně sleduje agresivitu známý test ruky (Hand test), kde subjekt interpretuje různé, schematicky znázorněné pohyby ruky. Ne všechny t.p. jsou všeobecně přijímané a užívané. Např. L. Szondiho t.p. osobnostních dispozic stanovující tzv. „analýzu osudu“ je pokládán za značně diskutabilní. Používají se i různé kresebné testy, mezi které patří testy dokreslovací (např. Kreatos, Wartegg), kresba stromu, lidské postavy, dětská kresba rodiny a další. Práce s kterýmkoliv z t.p. je relativně velmi náročná a smí ji provádět jen psycholog spec. v této technice školený. Analýzou projektivního materiálu se restrukturuje psychodynamický obraz osobnosti člověka, ve kterém hraje důležitou roli oblast nevědomí, kde bývají velmi často ukryty příčiny psych. obtíží člověka.
projection tests tests projectif projektiver Tests test proiettivo
Literatura: Murray, H. A.: Thematic Apperception Manual. Cambridge, Harvard 1943; Rorschach, H.: Psychodiagnostik. Bern 1921.