Kučera Milan: Porovnání verzí
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<span class="PERSON_BORN"><time datetime="1929-07-02">2. července 1929</time> v Praze</span> | <span class="PERSON_BORN"><time datetime="1929-07-02">2. července 1929</time> v Praze</span> | ||
− | <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2018-02-01">1. února 2018</time> v | + | <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2018-02-01">1. února 2018</time> v Čkyni (okr. Prachatice)</span> |
<div id="photo">[[Soubor:Kučera_Milan_01.jpg|400px]]</div> | <div id="photo">[[Soubor:Kučera_Milan_01.jpg|400px]]</div> | ||
Verze z 13. 2. 2018, 11:04
Kučera Milan
v Praze
v Čkyni (okr. Prachatice)
Vystudoval statisticko-pojistné inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze (ing. 1952) a následujících čtyřicet let působil jako referent a později vedoucí odboru ve Státním statistickém úřadu, respektive jeho nástupnických organizacích (1952–92). Pouze v období 1972–77 musel statistický úřad z politických důvodů opustit a pracoval v Terplanu Praha. K jeho návratu přispěl významný podíl na přípravě sčítání lidu v roce 1980, při následujícím censu (1991) byl hlavním metodologem a podílel se rovněž na zpracování jejich výsledků, stejně jako v případě dalších sčítání lidu. Po odchodu z Českého statistického úřadu krátce pracoval v Sociologickém ústavu AV ČR (1992–94) a trvaleji zakotvil jako odborný asistent katedry demografie přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze (1993–2000). Kučera byl dlouholetým členem výboru Československé / České demografické společnosti a členem redakční rady časopisu Demografie (1967–2009).
Kučera byl žákem a úzkým spolupracovníkem Vladimíra Srba, věnoval se především studiu vývoje českého obyvatelstva, rodin a domácností. Významně se podílel na rozvoji tvorby prognóz obyvatelstva a také prognózování rodin a domácností. Uplatnil přitom kvalitní statistickou průpravu, kterou měl snad jako jediný z prvních poválečných českých demografů, současně se však nikdy nezpronevěřil svému přesvědčení, proto musel na počátku tzv. normalizace státní statistickou službu (dočasně) opustit. Dlouhodobě přispíval především do časopisu Demografie, kde publikoval samostatně či jako spoluautor více než 60 článků a studií. Od 60. let se angažoval rovněž v diskusích o koncepci rodinné politiky. Je autorem monografie Populace České republiky 1919–1991 (1994) a spoluautorem syntetických shrnutí vývoje obyvatelstva v Evropě a v České republice. Společně se Zdeňkem Pavlíkem redigoval analytické studie o vývoji obyvatelstva v České republice v letech 1995–2002.
Knihy: Atlas obyvatelstva ČSSR (ÚSGK, Praha 1962; spoluautor V. Srb); Demografie (Svoboda, Praha 1971; spoluautoři V. Srb a L. Růžička); Děti narozené mimo manželství (MPSV, Praha 1974; spoluautoři J. Dunovský a M. Zelenková); Tendence demografického vývoje ve světě (ÚVTEI, Praha 1984; spoluautor V. Srb); Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy (Panorama, Praha 1990; spoluautoři P. Horská, E. Maur a M. Stloukal); Populace České republiky 1918–1991 (Sociologický ústav AV ČR, Praha 1994); Dějiny obyvatelstva českých zemí (Mladá fronta, Praha 1996; spoluautoři L. Fialová, P. Horská, E. Maur, J. Musil a M. Stloukal; 2. vyd. 1998); Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 (Sociologický ústav AV ČR, Praha 1996; spoluautorka L. Fialová).
Studie: Praktické využití anket a šetření o plánování rodičovství v projekcích obyvatelstva (Demografie 1959); Sezónní trend kojenecké úmrtnosti v českých krajích (Demografie 1960); Průzkum manželství, antikoncepce a pootratů (Demografie 1961; spoluautoři V. Srb a D.Vysušilová); Klasifikace obcí v Československu Demografie 1961; spoluautor V. Srb); Úmrtnost v Československu v letech 1950–1960 (Demografie 1962; spoluautor V. Srb); Plodnost obyvatelstva ČSSR v letech 1950–1960 (Demografie 1962; spoluautor V. Srb); Rozdíly v úrovni plodnosti obyvatelstva ČSSR, Perspektiva vývoje obyvatelstva do roku 2000 (Demografie 1963); Potratovost v Československu v letech 1958–1962 (Demografie 1963; spoluautor V. Srb); Regionální rozdíly v úrovni úmrtnosti obyvatelstva ČSSR (Demografie 1964; spoluautor L. Růžička); Obyvatelstvo ČSSR v letech 1945 až 1065 (Demografie 1965); Populační politika Československa (Demografie 1968); Změny ve vývoji rodiny v posledních letech, Příjmy domácností s nezaopatřenými dětmi: Mikrocensus 1966 (Demografie 1969); Reprodukce obyvatelstva českých zemí ve světle modelů stacionární a stabilní populace (Statistika a demografie 1972); K problematice optimálního demografického vývoje v ČSSR (Demografie 1973); Reprodukce obyvatelstva Prahy a její výsledky (Demografie 1974); Sčítání lidu, domů a bytů 1980 – koncepce, zpracování výsledků a jejich využití (Demografie 1979); Definice cenzové domácnosti a její perspektiva (Demografie 1980); Prodlužování lidského života – vymezení pojmu a způsoby měření, Očekávané změny ve struktuře obyvatelstva a bytového fondu podle definitivních výsledků sčítání 1980 (Demografie 1981; spoluautor druhé studie O. Ullmann); Vývoj počtu a složení domácností v letech 1970–1980, Vývoj prognóz počtu a struktury domácností (Demografie 1983); Reprodukce obyvatelstva ČSSR v letech 1961 až 1980 podle výsledků sčítání (Demografie 1984); Rozdíly v úrovni plodnosti: diferenční plodnost (Demografie 1985); Československo 1918–1988 (Demografie 1988); Současná rodina v České republice, K interpretaci výsledků sčítání 1991 o náboženském vyznání (Demografie 1994); Domácnosti ve sčítání lidu 2001 (Demografie 1999; spoluautorka D. Bartoňová); Potřebuje Česká republika zřetelnou populační a migrační politiku? (Demografie 2001); Rodinné domácnosti ve výsledcích sčítání 2001 (Demografie 2005); Padesát let hodnocení populačního vývoje České republiky (Demografie 2008); Pronatalitní populační politika už nestačí – nutností se stala komplexní rodinná politika (Demografie 2009).
Sborníky: Population Development in the Czech Republic 1996 (Praha 1997; spolueditor Z. Pavlík); Populační vývoj České republiky 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1990–2002 (Praha 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002; spolueditor Z. Pavlík).
Literatura: Zdeněk Pavlík: Milan Kučera šedesátiletý (Demografie 31, 1989, 2: 163–164); Zdeněk Pavlík: Milan Kučera pětašedesátiletý (Demografie 36, 1994, 3: 197–198); Zdeněk Pavlík: Milan Kučera se dožívá sedmdesáti let (Demografie 41, 1999, 3: 227–228).
Zdeněk R. Nešpor
Ludmila Fialová
Milan Kučera se podílel na některých heslech této encyklopedie.