Psychologie self: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<span lang="en">self-psychology</span> | <span lang="en">self-psychology</span> | ||
<span lang="fr">psychologie de „soi“</span> | <span lang="fr">psychologie de „soi“</span> | ||
| − | <span lang="de">Self Psychologie</span> | + | <span lang="de">Self-Psychologie</span> |
<span lang="it">psicologia del Sé</span> | <span lang="it">psicologia del Sé</span> | ||
</div> | </div> | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kohut, H.'': The Analysis of the Self. New York 1970. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kohut, H.'': The Analysis of the Self. New York 1970. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Černoušek Michal|Michal Černoušek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Černoušek Michal]] | [[Kategorie:Aut: Černoušek Michal]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]] | [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]] | ||
Aktuální verze z 2. 3. 2018, 14:39
psychologie self – v poslední době velmi vlivná teorie klinické psychologie a psychoterapie, vysvětlující genezi a psychopatologii narcismu a častá onemocnění označovaná jako „hraniční případy“ (borderline disturbances), v nichž je charakteristická symptomatika tak různá, že nelze vést přísnou vymezující linii. P.s. má velký význam i pro s-gii, protože zachycuje patologii osobnostních identit, z nichž může vznikat i patologie společnosti. Zákl. pojmovým půdorysem p.s. je vývoj narcismu, který prodělává změny a postupně zraje nezávisle na vývoji libida a kognitivních myšlenkových operací. Člověk ovšem během svého vývoje od narození zakouší řadu narcistických zranění, což je nezbytná součást jeho vývoje a socializace. Záleží na kvalitě vciťování, empatie, kterou mohou dítěti poskytnout jeho důležité objekty (rodiče a především matka), jak se odhojí narcistické rány a jak se integrují do struktury osobnosti. Dospělé self, tj. vlastní já (viz též ego), vědomí a prožívání totožnosti uprostřed změn, povstává zráním archaických, infantilních struktur vyvíjejícího se já. Self je dostupné metodou introspekce. Znakem patologie narcismu je nepřetržitý životní pocit rozdrobenosti, fragmentarizace pocitu já, sebeprožívání. Schází soudržnost, kontinuita, pocit jistoty. K patologii přispívá silná idealizace a přehnaná výchova k nesebekritickým pocitům grandiozity, které v člověku zůstávají jako ozvuky nevciťujících se a frustrujících rodičů. V dospělosti má patologie „self“ dvě roviny: na jedné straně je to „člověk provinilý“, který nevyrůstal v rozumějící a empatické atmosféře a který často prožívá frustraci, primitivní úzkost a vztek. Na druhé straně je to „člověk tragický“, který v dospělosti a ve své společnosti ztroskotává ve svých pokusech o seberealizaci. Stadium vyzrálého dospělého narcismu se vyznačuje radostí z uspokojivé práce a naplněné lásky, pocitem tvořivého přístupu k životu a smyslem pro humor. „Self“ nehledá slastné naplňování, ale především seberealizaci.
self-psychology psychologie de „soi“ Self-Psychologie psicologia del Sé
Literatura: Kohut, H.: The Analysis of the Self. New York 1970.