Reliabilita: Porovnání verzí
(Přidána poslední věta Viz též heslo spolehlivost v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)) |
m (odkaz na dvě hesla do MSgS) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | ||
---- | ---- | ||
− | <span class="see-also">Viz též | + | <span class="see-also">Viz též hesla [[spolehlivost (MSgS)|spolehlivost]] a [[technika reliabilní (MSgS)|technika reliabilní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span> |
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 11. 2018, 23:19
reliabilita – čes. spolehlivost – jeden ze zákl. požadavků či vlastností měření (komplementární k validitě), vyjadřující jeho přesnost ve smyslu stálosti, absenci chyb vznikajících při opakovaném měření téhož jevu za stejných podmínek. Z hlediska rozptylu naměřených hodnot jde o minimalizaci náhodných chyb (nikoli chyb systematických). Na kolísání výsledku měření (např. u testů) může mít vliv mnoho okolností: situace vyplňování, přesnost instrukcí, zácvik, změny motivace zkoumané osoby, chyby při vyhodnocování testu atd. R. lze vyjádřit „koeficientem reliability“, což je podíl správné variance z celkové. Ve výzkumné praxi se uvedený koeficient odvozuje z korelace mezi dvěma řadami měření. Záleží pak na tom, kterou formu r. chceme zjišťovat: stabilitu ověřujeme opakovaným měřením na stejném souboru po určité době (retest), konzistenci několika způsoby, např. párováním položek, půlením (split-half) testu. I když obecně platí, že větší počet jednotlivých položek zvyšuje celkovou r. měřené proměnné, může se stát, že např. v důsledku únavy dosahuje část zkoumaných osob v druhé polovině testu horších výsledků. Protože zdrojem chyb může být též osoba pozorovatele, zabývá se metodologie i reliabilitou intersubjektivní, kdy se zkoumá shoda záznamu mezi dvěma nebo více pozorovateli téhož jevu (má význam též u obsahové analýzy). Uvažuje se také o r. interpretační, a to jak v rovině porovnávání statist. dat (tabulek apod.), tak v rámci kvalitativních metod. Znalost koeficientu r. umožňuje u nepřímého měření stanovení intervalu spolehlivosti odhadu (např. při zjišťování inteligenčního kvocientu). Komplexní posouzení r. představuje velmi náročný úkol, neboť se prolíná se zákl. operacemi výzkumu, s operacionalizací, standardizací, statistickým výběrem atd.
reliability reliabilité Reliabilität affidabilità
Literatura: Kerlinger, F. N.: Základy výzkumu chování. Praha 1972; viz též metody sociologické.
Viz též hesla spolehlivost a technika reliabilní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)