Mravnost

mravnost – (z lat. mos, mores = mravy) – pojem, který má stejný etymologický základ jako morálka a je také používán jako její spíše starší synonymum. Pokusy o podstatné sémantické rozlišení obou pojmů navazují především na morální filozofii G. W. F. Hegela. Jeho rozlišování morálky a m. je fil. význ. doplněním a rozvinutím novověkého principu morálního stanoviska autonomie vůle, které vyzdvihlo právo subjektu na „morální svobodu“, jehož klasickou formulaci představuje kategorický imperativ I. Kanta. Hegel rozšiřuje základ tohoto práva o to, co měla autonomní vůle podle Kanta potlačit: o přirozené smyslové zvláštnosti, pohnutky, zájmy a vášně, zároveň s tím však zdůrazňuje privátnost, parciálnost a formálnost morálního stanoviska, které nemůže být základem žádné materiální nauky o povinnostech. M. může být podle Hegela naopak pouze věcí celé společnosti, zejm. pak tzv. praktické filozofie, která má za úkol nacházet a formulovat rozumnost, právnost a m. velkých životních uspořádání (manželství a rodina, stav, společenské instituce, stát, ústava) tím, že bude kriticky odlišovat substanciální a pravdivé od falešného a náhodného. Teprve za těchto předpokladů může být zachováno „morální stanovisko“ vycházející z plnosti života individua a individuum bude zároveň „náležet“ mravní skutečnosti, žít přiměřeně mravům své země, národa i doby. V tomto pojetí tedy není ostrý předěl mezi m. a mravy, z nichž vzešla, a zároveň jsou formulovány podmínky odlišující moderní m. od pouhých mravů. Hegelovo pojetí m. mj. sbližuje novověkou morální filozofii s klasickou etikou aristotelovského ražení.

ethical life, morals, morality morale Sittlichkeit moralità, buon costume

Literatura: viz morálka; etika.

Hana Havelková