Psychologie kultury: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Boesch, E. E.'': Kultur und Handlung: Einführung in die Kulturpsychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1980; ''Condrau, G.'' ed.: Psychologie der Kultur. Sv. 1–2. Zürich 1979. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Boesch, E. E.'': Kultur und Handlung: Einführung in die Kulturpsychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1980; ''Condrau, G.'' ed.: Psychologie der Kultur. Sv. 1–2. Zürich 1979. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]] | [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]] | ||
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]] | [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]] | [[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
psychologie kultury – poměrně málo rozpracovaný a nejednotně pojatý obor aplikující metody a poznatky psychologie v oblasti výzkumu kultury. W. Hehlmann vymezuje p.k jako vědu o psych. podmínkách kult. života a přisuzuje jí následující úkoly: a) výzkum obecných, z fenoménu kultury vyrůstajících psychol. problémů, b) práci o psychol. struktuře jednotlivých kultur, c) výzkum psych. interakcí mezi jednotlivými oblastmi kultury a jejich individ. nositeli (práce, plánování, výchova a léčení, hra a uměl. tvořivost, práce badatele atd.). Poukazuje na překrývání problematiky p.k a kult. antropologie, etnopsychologie, s-gie a dalších věd. F. Dorsch (1963) označuje za předmět p.k „kulturu plodící jednání“, jakož i „kulturou vytvořené objekty a objektivace“, přičemž kult. objekty rozumí fyzicky samostatné předměty, smyslově zobrazené zformované procesy (svátky, slavnosti, rity, obyčeje, právní normy a konvence) a aktualizované pohotovosti (řeč, vědění apod.). Především ale má být pěstována jako psychologie jednotlivých oblastí kultury v širokém spektru od zemědělství a techniky až po řeč, náboženství, výchovu, vědu a umění. V tomto širokém humanitně orientovaném pojetí bylo v r. 1979 vydáno dílo, které redigoval G. Condrau. E. E. Boesch (1980) za zákl. pramen p.k. pokládá environmentální psychologii (W. H. Ittelsona, H. M. Proshanskyho, L. G. Rivlina a G. A. Wilkena), tj. psychologii životního prostředí, které je pojato jako subjektivní prostředí plné symbolických významů věcí i zacházení s nimi (např. oheň v krbu apod.). Větší pozornost než p.k. věnovali psychologové psychopatologii kultury (K. Birnbaum aj.). W. Smitbauer (1967) uvádí, že úkoly p.k. převzala kulturní antropologie (M. Meadová, R. F. Benedictová, A. Kardiner a další).
psychology of culture psychologie de la culture Psychologie der Kultur psicologia culturale, della cultura
Literatura: Boesch, E. E.: Kultur und Handlung: Einführung in die Kulturpsychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1980; Condrau, G. ed.: Psychologie der Kultur. Sv. 1–2. Zürich 1979.