Batismus: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Baťa, T.'': Úvahy a projevy. Zlín 1932; ''Valach, F.'': Fenomén Baťa. Praha 1990. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Baťa, T.'': Úvahy a projevy. Zlín 1932; ''Valach, F.'': Fenomén Baťa. Praha 1990. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Kunst Petr|Petr Kunst]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Kunst Petr]] | [[Kategorie:Aut: Kunst Petr]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]] | [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
batismus – systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý čes. podnikatelem Tomášem Baťou především v období mezi dvěma svět. válkami na bázi myšlenkových podnětů teorií managementu a human relations. B. byl v jistém smyslu „dílenskou samosprávou“, v jistém smyslu velmi pružnou organizací kombinátního typu. Měl zvl. plánování, účetnictví, financování, systém odměňování a trestání, vytváření vnitropodnikové soudržnosti, řešení soc. konfliktů. Měl rysy paternalismu s pragmatickou péčí o výchovu, vzdělání a zdraví zaměstnanců i o širší životní prostředí. Za jádro b. lze označit propracovaný způsob účasti zaměstnanců na podnikatelském riziku, jejich zainteresovanosti na zisku a ztrátě, relativní samostatnosti dílen jako účetně hosp. středisek. Charakteristickými rysy b. byly: atmosféra pracovní soutěže, stimulace vertikální mobility, systém průběžné vzájemné kontroly, smluvní a plánovací mechanismus (např. „denní plány“ vycházející z „ročních předpokladů“), vyspělé účetnictví (např. týdenní uzávěrky až do výpočtu zisku/ztráty podle samosprávných jednotek). Vznikalo klima soutěživosti, vysoké osobní a skupinové výkonnosti, kvality a efektivnosti práce. Diferencované zadržování části přiznaného podílu na zisku a uplatňování kaucí u vybraných (zejm. vyšších) skupin zaměstnanců, spojené s tzv. osobními účty (konty) na jedné straně připoutávalo zaměstnance k podniku a bránilo přenášení ekon. ztrát mezi vnitropodnikovými jednotkami, na druhé straně umožňovalo disponování se zadrženými finančními prostředky zaměstnanců, čímž se zvyšovala nezávislost Baťova podniku na vnějších bankovních úvěrech a posilovala se idea podnikat i uvnitř podniku. I když se podílnictví na zisku (ztrátě) přímo týkalo jen „elitní“ části zaměstnanců (asi 1/5), celkový systém, mj. velice málo administrativně náročný (podepřený ovšem i blokováním činnosti odborů a propouštěním nekonformních osob), vedl k akceptování ideologie b. valnou částí zaměstnanců. Přispívaly k tomu nadprůměrně dobré výdělky, podpora odvahy ke změně a k tvořivosti a řešení problémů bydlení, stravování a dopravy do zaměstnání. Baťův podnik se během krátké doby stal největším podnikem svého druhu v Evropě a prosadil se i v dalších světadílech jako vzor (model) úspěšného průmyslového kap. podnikání a řízení. Jedno z jeho hesel „náš zákazník – náš pán“ lze považovat za neodmyslitelný čes. příspěvek k teorii a praxi marketingu, která se rozvinula zejm. po 2. svět. válce.
Batism batisme Batismus batismo
Literatura: Baťa, T.: Úvahy a projevy. Zlín 1932; Valach, F.: Fenomén Baťa. Praha 1990.