Management
management – (angl. slovo znamenající ovládání, zacházení, vedení) – terminologicky odpovídá zhruba čes. řízení, lépe ještě podnikovému řízení, ale zatímco řízení je primárně chápáno jako činnost, resp. soustava rozhodovacích úkonů, m. lze obecně vymezit spíše jako soubor přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci neboli manažeři užívají ke zvládnutí tzv. manažerských funkcí, směřujících k dosažení soustavy cílů organizace (podle definice Workshop on Capitalist and Socialist Organizations neboli WCS, 1984). Pojem m. zahrnuje funkce a lidi, kteří je vykonávají, zároveň je to ale odborná disciplína a obor studia. Definicí m. je řada. Některé kladou důraz na vedení lidí: např. podle American Management Association je m. vykonávání úkolů prostřednictvím práce jiných. Jiné vymezují m. specifikací jeho činností: např. podle K. H. Chunga je m. proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností zaměřených na dosažení organizačních cílů. Na rozmanitost pojetí m. a jeho obtížný výklad upozornil P. F. Drucker. Podle něj je m. funkcí, disciplínou, návodem, který je třeba zvládnout, a manažeři jsou profesionálové, kteří jej realizují. M. je am. pojem, který se nesnadno výstižně překládá i do brit. angličtiny. Ale stále více nabývá mezinár. významu a dnes už se užívá nejen v angl. mluvících zemích. Soudobý svět. m. je už produktem am. i japonským a západoevrop. V poněkud odlišném smyslu se začal používat i v zemích s tzv. social. ekonomikou, jak bylo poukázáno na jednání WCS počátkem 80. let.
V zemích s tržní ekonomikou se chápe m. především jako ucelené řízení všech podnikových politik a aktivit (marketingových, obchodních, věd.tech., vývojových, personálních, ekon. aj.). M. se odlišuje od užšího pojmu „control“, což je přímé řízení technol. procesů a produkce. L. A. Allen označuje manažerskou činnost (management works) za administrativně-řídící, která se ještě nemusí vyznačovat osobním vedením (personal leadership). Administrativní řízení podle něho směřuje k decentralizaci na rozdíl od osobního vedení, které je do značné míry centralizované. Pojem m. se ani v USA nehodí pro instituce, které nespadají do sféry podnikání. Univerzity nebo vládní instituce či nemocnice mají obvykle své „administrators“, v armádě jsou „commanders“, jiné instituce mají „executives“ apod. V podstatných změnách hierarchické organizace a způsobů řízení podnikatelské činnosti spatřuje Th. J. Peters předpoklad přežití firem v podmínkách turbulentních změn 90. l. 20. st. Pojem m. v zemích s tržní ekonomikou implicitně zahrnuje výrazně cílovou orientaci založenou na velice samostatném a aktivním podnikatelsky zaměřeném chování vedoucích pracovníků (manažerů), jemuž odpovídají příslušné aktivity (funkce) řízených organizací. V zemích s tzv. social. ekonomikou se m. vztahoval či vztahuje k plnění zadané soustavy úkolů, převedených do rozsáhlých souborů plánovacích, výrobních a zdrojových ukazatelů, a k více či méně jednotnému centrálnímu řízení hospodářství státem. Toto pojetí m. omezuje kreativitu a seberealizaci vedoucích pracovníků v podnicích i proklamovanou pracovní iniciativu. Přechod bývalých social. podniků k mechanismu otevřené tržní ekonomiky je podmíněn zejm. akcentováním podnikatelského chování v intencích soudobého záp. m. (Viz též human management, management vědecký.)
management management Management; Führung management
Literatura: Allen, L. A.: Management and Organization. New York 1958; Čamra, J. J.: Výchova k vědeckému řízení. Praha 1970; Drucker, P. F.: Management – Task, Resposibilities, Practies. New York 1973; Peters, T. J.: Thriving in Chaos. New York 1980; Sedlák, M.: Organizácia amerických firiem a manageri. Bratislava 1967; Vodáček, L. – Dvořák, V.: Management v USA. Praha 1990; Vodáček, L. – Vodáčková, O.: Management na prahu 90. let. Praha 1991.
Viz též heslo vedení a řízení v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)