Bratrstvo: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Purner'' – ''Turnhofer'': Pastoraltheologie. 1928; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Purner'' – ''Turnhofer'': Pastoraltheologie. 1928; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]] | [[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]] | [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
bratrstvo – typ společenství, spol. skupiny, resp. organizace, sdružující muže určité společné zájmové orientace a očekávající od svých členů vysoký stupeň loajality. Členství v jednom b. vylučuje skoro vždy členství v jiném b. Ženskou obdobou b. (fraternities) jsou sesterstva (sororities). Obecným znakem všech b. je vzájemná důvěra členů, respektování pravidel, silná integrita, koheze, solidarita a relativní uzavřenost. B. měla velmi často náb., svépomocný, vzdělávací, ale též profesní a polit. charakter. V řadě rozvojových zemí plní dodnes význ. soc. funkce. Často představují zárodky polit. stran či specif. formy nátlakových skupin a účast v nich je znakem určitého spol. postavení. B. nabývají mnohdy i formy paramilitaristické organizace či přímo vojenského seskupení, tak jak je známe např. z husitských válek. Specif. typem byla tzv. cechovní b. (viz cechy). Dnes je ve vyspělých záp. zemích účast v b. často komercializována. B. poskytují členům řadu ekon. výhod (např. zajišťují jim pojištění), usnadňují spol. styky, poskytují iluzi intimity a plní i zábavné funkce. V bývalých social. zemích fungovala b., resp. jejich obdoba, obvykle jako součást legálních náb. společenství, zájmových sdružení, popř. tajně, mimo jakékoliv oficiální struktury. Mezi b. patří tradičně náb. organizace, které se zavazují k činnostem schváleným církevními představenými a zaměřeným ke specif. formám posílení náb. víry. Členové těchto b. nevedou na rozdíl od členů mnišských řádů společný život (vita communis) podle přesně stanovených pravidel. Jejich spojení je volnější a z b. mohou kdykoliv vystoupit. Některá b. jsou však spjata s náb. řády natolik, že jejich činnost spadá přímo pod kontrolu řádových generálů. Svět. b., která vznikala v Evropě jako společenství lidí zájmově si blízkých především v době osvícenství, sehrála důležitou roli při překonávání spol. bariér mezi privilegovanými a soc. neprivilegovanými stavy i při odstraňování náb. předsudků. (Viz též společnost tajná, zednářství.)
brotherhood, fraternity confrérie Brüderschaft, Genossenschaft, Gilde confraternita, congregazione
Literatura: Purner – Turnhofer: Pastoraltheologie. 1928; Weber, M.: Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1972.