Síť sociální: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
|||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Barnes, H. E.'': Social Network. Reading, MA 1972; ''Berkowitz, S.'': An Introduction to Structural Analysis: The Network Approach to Social Research. Toronto 1982; viz též [[teorie sociálních sítí]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Barnes, H. E.'': Social Network. Reading, MA 1972; ''Berkowitz, S.'': An Introduction to Structural Analysis: The Network Approach to Social Research. Toronto 1982; viz též [[teorie sociálních sítí]]. | ||
− | <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social'' | + | <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social Networks''. |
''[[:Kategorie:Aut: Kabele Jiří|Jiří Kabele]]''<br /> | ''[[:Kategorie:Aut: Kabele Jiří|Jiří Kabele]]''<br /> |
Aktuální verze z 4. 3. 2018, 10:22
síť sociální – množina soc. subjektů propojených směnnými vztahy. Subjekty jsou uzlovými body sítě, vztahy jsou vyjádřeny spojnicemi bodů. Pojem s.s. získal odborný status v brit. soc. antropologii na přelomu 50. a 60. l. 20. st. Propracoval jej zejm. H. E. Barnes (1972). Sloužil k podchycení komunitních vztahů, které překračují uzavřené hranice skupin (rodin, spolků, sdružení, spol. organizací, soc. vrstev). Studium těchto spol. vztahů postupně vykrystalizovalo ve svébytnou strategii výzkumu soc. reality nazývanou analýzou sociálních sítí. Společnost se nepopisuje jako souhrn různě seskupených objektů s určitými vlastnostmi, motivacemi a normami jednání, ale jako struktura vztahů směny, moci a závislosti určující toky vzácných zdrojů v soc. systému. Strukturální studium úplných s.s. naráží na řadu překážek, které nebyly zatím zcela překonány ani použitím vyspělých matem. kalkulů (teorie grafů, maticového počtu atd.) a počítačů. Příklon ke studiu osobních sítí, resp. sítí určitých sociálních útvarů v této situaci představuje účinný kompromis mezi vyhraněně kategoriálním a strukturálním přístupem. Osobní sítě tvoří vztahy jednotlivce k druhým osobám a institucím v jeho soc. okolí. Tyto sítě mohou být nejen snadno zjišťovány pomocí dotazníků, ale současně umožňují pracovat s poměrně bohatým rejstříkem smysluplných strukturálních znaků charakterizujících jednotlivcovo místo ve společnosti. Vztahy v síti bývají popisovány v termínech síly (celkový objem směny zdrojů), frekvence směny, multiplexity (počet odlišných druhů směnovaných zdrojů), doby trvání, symetrie směny, intimity apod. Osobní síť jako celek bývá charakterizována velikostí (počet členů), hustotou (poměr mezi počtem reálně existujících a všech možných vzájemných vztahů mezi členy sítě), dosažitelností (průměrný počet spojů nutný k tomu, aby se spojil každý s každým), homogenitou (distribuce různých atributů v síti, např. pohlaví) atd. Pojem s.s. byl původně použit pro výzkum komunity a rodiny, později byl využit v epidemiologii, politologii, s-gii vědy a kultury. Největšího uplatnění se mu dostalo ve výzkumu sociální opory. Výzkumný přístup byl rozvinut v teorii sociálních sítí.
social network réseau social Sozialnetz reticolo sociale
Literatura: Barnes, H. E.: Social Network. Reading, MA 1972; Berkowitz, S.: An Introduction to Structural Analysis: The Network Approach to Social Research. Toronto 1982; viz též teorie sociálních sítí.
Časopisy: Social Networks.