Opora sociální
opora sociální – spočívá v dobrých interpersonálních vztazích, v soc. zázemí rodiny, přátel a známých, příp. zájmových a jiných institucí a v pracovním kolektivu. V rozsáhlých epidemiologických studiích J. Cassel v r. 1974 zjistil, že narušené soc. poměry činí lidi zranitelnějšími v oblasti fyzického zdraví i duševní pohody. Popsal častější výskyt závažnějších onemocnění, úrazů a otrav, horší výsledky léčby a rehabilitace u lidí žijících v nestabilním rodinném prostředí. Zjištěné handicapy vysvětlil nedostatkem o.s.. V životě těchto lidí se hromadí nepříznivé účinky psychosoc. stresorů a tato kumulace způsobuje výsledný horší zdravotní stav. O.s. byla při dalším zkoumání, které ověřovalo tuto hypotézu, operacionalizována: 1. úrovní participace na aktivitách nejbližší komunity (makroúroveň), 2. bohatostí struktury a podpůrných funkcí sociální sítě jednotlivce (mezoúroveň) a 3. kvalitou intimních vztahů jednotlivce (mikroúroveň). Účinky o.s. na zdraví a životní pohodu lidí byly sledovány v nejrůznějších obtížných situacích. Přestože příznivý účinek o.s. byl takto mnohokrát empir. potvrzen, sám pojem se ukázal sporný. Eticky apriorní kladný pohled na mezilidské vztahy přestal být postačující základnou pro výzkum. Zjistilo se, že dobré mezilidské vztahy bývají zdrojem spec. stresů a že o.s., kterou jednotlivci nabízejí, se může míjet svým účinkem (vytváří závislost, tlumí příležitosti pro řešení konfliktů apod.). Kromě toho mezilidské vztahy vytvářejí cestu i pro soc. nepřízeň a umožňují mocenskou manipulaci. Většina empir. výzkumů o.s. vycházela z paradigmatu teorie sociální směny. Nejčastěji bývají rozlišovány tři zákl. druhy o.s.: emocionální (empatie, zrcadlení apod.), kognitivní (poskytování informací a vhledů) a materiální (praktická pomoc, finanční opora). Teor. význ. jsou pokusy vykládat o.s. v rámci obecného modelu zvládání stresu (coping, stress buffering). V tomto modelu se vymezují techniky a strategie zvládání obtíží postiženými i jejich „významnými druhými“. Nejobecnější teor. rámec pro uchopení jevu o.s. a jejího opaku, nepřízně sociální, poskytují konstruktivistické s-gické teorie. Prezentují soc. realitu jako předtvářenou, tvořenou a dotvářenou v soc. interakcích. Zjevné poskytování o.s., jakož i projevy soc. nepřízně zde představují viditelnou část ledovce, jehož hlavní masa je skryta v nezjevných, zpravidla samozřejmých a nereflektovaných interpersonálních transakcích, které propůjčují řád i flexibilitu soc. mikrosvětům lidí.
social support appui, soutien social Sozialstütze sostegno sociale
Literatura: Cassel, J.: An Epidemiological Perspective of Psychosocial Factors in Disease Etiology. American Journal of Public Health, 64, 1974; Cohen, S. – Syme, S. L.: Social Support and Health. New York 1985.