Geografie politická: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Taylor, P. J.'': Political Geography: World-economy, Nation-state and Locality. London 1989.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Taylor, P. J.'': Political Geography: World-economy, Nation-state and Locality. London 1989.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Kostelecký Tomáš|Tomáš Kostelecký]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Kostelecký Tomáš|Tomáš Kostelecký]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Kostelecký Tomáš]]
 
[[Kategorie:Aut: Kostelecký Tomáš]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

geografie politická – subdisciplína geografie úzce propojená s politologií a sociologií politiky. Někdy bývá g.p. definována jako polit. studia, při nichž jsou využívány geogr. techniky a koncepty spojené s prostorovými perspektivami. Za klasickou zakladatelskou práci g.p. je považována kniha něm. geografa F. Ratzela Politische Geographie z konce 19. st. Ratzel aplikoval Darwinovy myšlenky o boji o život a přirozeném výběru na lidskou společnost. Zákl. jednotkou, na kterou lze společnost strukturovat, jsou podle něj státy, které mezi sebou soutěží o životní prostor. G.p. v tomto pojetí našla v 1. polovině 20. st. své zastánce a pokračovatele především v Angličanu H. Mackinderovi a Němci K. E. Haushoferovi (podrobněji viz geopolitika). Po 2. svět. válce byla g.p. dlouho chápána pod zorným úhlem něm. geopolitiky a jako taková odmítána. Výjimečné byly v tomto směru názory R. Hartshorna, který se snažil nalézt pro g.p. nová zákl. východiska ve strukturálním funkcionalismu. Úzké propojení současné g.p. s politologií se datuje od 60. l., kdy se v geografii znovu ve větší míře začaly objevovat práce zaměřené na zkoumání polit. procesů a struktur. Objektem studia však již nejsou státy jako celky, ale regiony, metropolitní oblasti a města. V současnosti jsou hlavním předmětem zájmu g.p. lokalizační konflikty ve městech (urban conflicts), rozdělování bohatství (welfare geography) a geografie voleb (electoral geography).

political geography géographie politique politische Geographie geografia politica

Literatura: Taylor, P. J.: Political Geography: World-economy, Nation-state and Locality. London 1989.

Tomáš Kostelecký