Geografie
geografie – (z řec. geógrafia = popis země, a to z geos = Země; graphein = popisovat) – tradičně čes. zeměpis – obor stojící na rozhraní přír., spol. a tech. věd, objektem jehož studia je tzv. krajinná sféra Země (též geogr. krajina) nebo geografická sféra, tj. část Země přiléhající k zemskému povrchu a složená z několika geosfér: horní části litosféry (zemské kůry), troposféry (dolní části atmosféry čili ovzduší), hydrosféry (vodstva), biosféry (rostlinstva a živočištva), pedosféry (půdního krytu) a sociosféry (též socioekon. sféry či antroposféry), která sestává z lidské společnosti a jejích výtvorů. Základem jednoty krajinné sféry je výměna hmoty a energie mezi jednotlivými geosférami a jejich složkami. G. zkoumá prostorovou strukturu (rozložení) přír. i soc. jevů a jejich vzájemných vztahů podle oblastí zemského povrchu, tj. podle regionů. Jako samostatná věda se vyčlenila z filozofie již ve starověku díky nahromadění určitých geogr. informací a řec. vědci Eratosthenovi a jeho dílu Geografiká (3. až 2. st. př. n. l.). V době svého vzniku i dlouho potom měla g. oproti dnešku širší objekt studia – celou Zemi. Zabývala se jak popisem jejího tvaru, velikosti a složení a jejím postavením ve vesmíru, tak popisem jednotlivých částí zemského povrchu z hlediska obyvatelstva, sídel, zemědělství, flóry a fauny. Tradiční koncepce g. směřovala spíše k popisu, zdůrazňujícímu specif. vlastnosti regionů (o čemž svědčí název disciplíny). Jednotlivé oblasti, resp. subdisciplíny, se vyvíjely jako koncentrace na jednotlivé komponenty geogr. prostředí či vztahy k člověku, ke společnosti. Tak vznikla např. antropogeografie. Pod vlivem všeobecných tendencí ve vývoji vědy, rozvoje aplikace matem. a logických metod došlo koncem 50. a v průběhu 60. l. 20. st. k pronikavým změnám i v geogr. myšlení: byla vyzvednuta možnost generalizace, studia zákonitostí; od slovního popisu se přechází ke kvant. hodnocení; kromě všeobecně vzdělávací funkce je g. přiznána i funkce aplikační (v regionálním a územním plánování, při tvorbě a ochraně životního prostředí, lokalizaci výroby, koordinaci změn v systému osídlení).
Pro současnou g. je typické vnitřní členění do velice rozdílných disciplín (na jedné straně existuje např. g. služeb, na druhé klimatologie), které nejsou ještě vyhraněné. Syntetické a integrující disciplíny dosud nejsou dostatečně rozvinuty. Systém g. je otevřený a proces vyčleňování a osamostatňování dalších subdisciplín stále pokračuje. Zákl. členění g. je založeno na odlišení syntetického přístupu ke zkoumání, reprezentovaného např. regionální geografií, jejíž další členění koresponduje s konkrétními oblastmi (vzniká geografie Evropy, geografie čes. zemí atd.), a analytického přístupu, tj. sledování jednotlivých kval. prvků geosfér, na jehož bázi vzniká systematická či obecná, všeob. g., dále členěná na fyzickou g. a sociální geografii, v jejímž rámci vznikají obory jako geografie obyvatelstva, geografie lidských sídel, g. rekreace a cestovního ruchu apod. Vedle předmětové existuje i metodol. diferenciace g., na jejímž základě lze vyčlenit kartografii, teor. g., geogr. statistiku apod. Návaznost g. na řadu jiných oborů, zejm. na ekonomii, s-gii, demografii, psychologii, filozofii, souvisí s tím, že prostorový aspekt je jednou z podstatných interpretačních optik; řada soc. a ekon. jevů či procesů je podmíněna, modifikována územní diferenciací prvků životního prostředí, resp. geografického prostředí. Nepřijatelnou extrémní polohu této podmíněnosti zdůrazňoval geografický determinismus (viz též škola geografická). Ale území či lokalita tvoří vždy geogr. rámec ekon. a soc. života a tradiční oddělení „sociálního“ od „prostorového“ („ne-sociálního“) se dnes jeví jako opačný, rovněž neudržitelný extrémní přístup.
geography géographie Geographie, Erdkunde geografia
Literatura: Abler, R. – Adams, J. S. – Gould, P.: Spatial Organization: the Geographer's View of the World. London 1971; Haggett, P.: Geography: A Modern Synthesis. New York, London 1979; Hartshorne, R.: Perspective on the Nature of Geography. Chicago, London 1959; Hawley, D.: Explanation in Geography. London 1969.