Homologie

homologie – (z řec. homos = stejný, souhlasný) – termín používaný již řec. stoiky a pythagorejci, kteří jím rozuměli podobnost. Později např. v geografii, geologii, v matematice h. označovala shodnost tvarů (J. Hoffmeister, 1944), nověji strukturální srovnatelnost orgánů různých druhů zvířat. H. znamená identitu na základě stejného původu, tj. vývojovou identitu. Homologické orgány mají stejný genetický původ, protože vznikají ze stejného zárodečného listu, ale mají různou fylogenetickou funkci (např. ruka člověka, křídlo ptáka i rybí ploutev vznikly přeměnou končetin). V této souvislosti protikladem h. je analogie, která znamená stejnost orgánů různého genetického původu z hlediska jejich formy a funkce (např. křídla ptáků a hmyzu). Dnes se pojem h. užívá hlavně v etologii ke srovnávacím studiím a k rekonstrukci cest fylogenetického vývoje. Z podobnosti lze usuzovat na bližší nebo vzdálenější příbuznost různých druhů zvířat, avšak ne každá podobnost poukazuje na genetické příbuzenství. Zjištění, že určitý živočišný druh má znak homologický s jiným druhem, většinou znamená, že mezi nositeli těchto znaků je genetická souvislost a že tento znak byl zděděn od společných předků. Také způsoby chování mají základ v tělesných strukturách, jsou převeditelné na jejich fyziologické aktivity, a tak lze i určité navzájem si nepodobné způsoby chování poznávat jako homologické (I. Eibel-Eibesfeldt, 1970).

homology homologie Homologie omologia

Literatura: Eibl-Eibesfeldt, I. : Liebe und Hass : Zur Naturgeschichte elementarer Verhaltensweisen. München 1970; viz též etologie.

Milan Nakonečný