Metafyzika: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Martens, H.'' – ''Schnädelbach, H.'': Philosophie. Hamburg 1985.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Martens, H.'' – ''Schnädelbach, H.'': Philosophie. Hamburg 1985.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]]
 
[[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Verze z 11. 12. 2017, 17:02

metafyzika – (z lat. meta ta physica, to z řec. meta ta physika = po fyzice) – v dnešním chápání zákl. fil. disciplína o posledních důvodech bytí, o jeho bytostném určení a smyslu. V pojetí tomuto blízkém se pojem m. poprvé objevuje v 5. st. po Kr. v novoplatonské filozofii: m. byla definována jako „to, co je nad přírodou“ anebo „za přírodou“. Dnes se etymologie odvozuje od středověkého pořádání Aristotelových spisů: jako „meta ta physika“ se označovaly ty Aristotelovy spisy, které následovaly po fyzice (jakožto vědě o skutečnosti) a byly věnovány tzv. první filozofii či „sofii“, tj. vědě o „prvních principech a příčinách“ skutečnosti. Slovo m. se dnes také používá poněkud hanlivě pro označení mimověd. předpokladů poznání, pro jeho spekulatívní způsob anebo pro jeho unitaristicky-univerzalistické ambice. O m. se běžně hovoří jako o základu svět. názoru (a různost odpovědí na její otázky světové názory od sebe odlišuje). Existují rovněž pokusy hist. prokázat, že různé kultury, různé epochy a především různá paradigmata vědy jsou od sebe odlišné svými metafyzickými základy, různým pojetím světa, času, bytí atp.

metaphysics métaphysique Metaphysik metafisica

Literatura: Martens, H.Schnädelbach, H.: Philosophie. Hamburg 1985.

Miloš Havelka