Metafyzika
metafyzika – (z lat. meta ta physica, to z řec. meta ta physika = po fyzice) – v dnešním chápání zákl. fil. disciplína o posledních důvodech bytí, o jeho bytostném určení a smyslu. V pojetí tomuto blízkém se pojem m. poprvé objevuje v 5. st. po Kr. v novoplatonské filozofii: m. byla definována jako „to, co je nad přírodou“ anebo „za přírodou“. Dnes se etymologie odvozuje od středověkého pořádání Aristotelových spisů: jako „meta ta physika“ se označovaly ty Aristotelovy spisy, které následovaly po fyzice (jakožto vědě o skutečnosti) a byly věnovány tzv. první filozofii či „sofii“, tj. vědě o „prvních principech a příčinách“ skutečnosti. Slovo m. se dnes také používá poněkud hanlivě pro označení mimověd. předpokladů poznání, pro jeho spekulatívní způsob anebo pro jeho unitaristicky-univerzalistické ambice. O m. se běžně hovoří jako o základu svět. názoru (a různost odpovědí na její otázky světové názory od sebe odlišuje). Existují rovněž pokusy hist. prokázat, že různé kultury, různé epochy a především různá paradigmata vědy jsou od sebe odlišné svými metafyzickými základy, různým pojetím světa, času, bytí atp.
metaphysics métaphysique Metaphysik metafisica
Literatura: Martens, H. – Schnädelbach, H.: Philosophie. Hamburg 1985.
Viz též heslo společnost postmetafyzická v Petruskových Společnostech (2006)