Náboženství pozitivistické

náboženství pozitivistické – též náboženství pozitivní či náboženství humanity – idea zakladatele s-gie A. Comta vycházející z jeho soc. statiky a utopické vize ideální společnosti a inspirovaná jeho pozdní láskou Clotildou de Vaux. Podle Comta každý fungující soc. systém, zejm. ovšem systém ideální, musí spočívat na třech formách lidského sdružování, které vznikají mimo racionální kalkul a spol. smlouvu. Jsou to: 1. rodina jako miniaturizovaná společnost a primární forma lidského sdružování, vznikající na téže přirozené bázi jako kmeny a národy; 2. město (la cité), založené na dělbě práce, jako polit. forma asociace zhruba odpovídající Hegelově představě občanské společnosti; 3. církev spočívající na jednotě citů bez ohledu na povahu supranaturalistického principu víry, na němž je konkrétní církev založena. Reálné církve a tradiční náboženství jsou podle Comta pouze předstupně ideálního náboženství humanity, které je nejvyšší formou náboženství. Toto n.p. je podstatně spojeno s jazykem, který zprostředkovává emocionální sjednocování lidí. N.p. má vyústit v ustavení církve řízené kněžími s platy tak min., aby pekuniární důvody nikoho nemotivovaly k zištnému výkonu těchto spol. závažných funkcí.

Jinak se dá n.p. odvodit také z Comtovy představy, že každá polit. moc předpokládá intelektuální vedení, morální sankci a soc. kontrolu. Tyto tři komponenty lze najít ideálně sjednoceny v n.p. a jemu dopovídající církvi. Pouze n.p. umožní, aby se postupně likvidovaly obrovské aglomerace a aby vznikly asociace měst přirozených lidských rozměrů, tedy takové velikosti, která umožňuje emocionální sjednocení a znemožňuje tyranii. V Comtově utopii je tak znovuoživen lokalismus a municipální charakter Platónovy utopie a současně je anticipován moderní regionalismus. Podle J. Dévolvého je mezi Comtovým utopismem a jeho psych. poruchou prokazatelná souvislost manifestovaná mesianistickým bludem, což se snažil vyvrátit M. Defourny na počátku st. H. P. Becker a H. E. Barnes vysvětlují Comtův mesianismus nedostatkem taktu: usiloval o ztotožnění vlastní ideje s direktivami obecné závaznosti bez ohledu na nechuť jiných lidí. Idea n.p. je někdy označována jako katolicismus bez křesťanství nebo jako idea církve inspirované ženami, ale řízené kněžími. S-gicky je zajímavá jako jeden z utop. projektů zakladatele s-gie, jímž je jeho dílo (jak dokládá E. Chalupný) na jedné straně logicky a konsekventně završeno, na druhé straně nenapravitelně diskreditováno. Chalupný také ukázal na zajímavé a opomíjené styčné body mesianismu Comtova a Marxova. Je pozoruhodné, že v Brazílii reálně existuje Pozitivistická církev, která v r. 1985 vybudovala Comtovi na hřbitově Père-Lachaise v Paříži poměrně nákladný náhrobek.

positive religion religion positiviste positive Religion religione positivistica

Literatura: Becker, H. P. – Barnes, H. E.: Social Thought from Lore to Science. Dover 1961; Comte, A.: Oeuvres. Paris 1968–1971; Defourny, M.: La sociologie positiviste d'Auguste Comte. Louvain 1902; Chalupný, E.: Sociologie, II: Dějiny sociologie, sv. 1. Praha 1922.

Miloslav Petrusek