Ambivalence sociologická: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Merton, R. K.'': Sociological Ambivalence and Other Essays. Glencoe 1976; ''Mills, E. W.'': Sociological Ambivalence and Social Order: The Constructive Uses of Normative Disonance. ''Sociology and Social Research'', 1983, č.3. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Merton, R. K.'': Sociological Ambivalence and Other Essays. Glencoe 1976; ''Mills, E. W.'': Sociological Ambivalence and Social Order: The Constructive Uses of Normative Disonance. ''Sociology and Social Research'', 1983, č.3. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
ambivalence sociologická – (z lat. ambo = oba, valere = platit, mít hodnotu) – jeden z teor. fundovaných termínů, který vedle pojmů eufunkce a disfunkce, latentní a manifestní funkce aj. zavedl do s-gie R. K. Merton v úsilí zbavit funkcionalismus jednostranností, jimiž byl od počátku zatížen. V rozporu s dosavadními běžnými s-gickými představami, např. s konceptem statusové konzistence, zejm. však se soc. psychol. koncepcemi kognitivní disonance a rovnováhy, pojem a.s. v širokém smyslu poukazuje na pozitivní význam nesouhlasných, tedy ambivalentních, inkonzistentních a imkompatibilních normativních očekávání spojených s určitým soc. statusem; v užším smyslu jde o totéž ve vztahu k jedné roli. Podle Mertonova pojetí lidé mohou z normativní disonance, která takto vzniká, získávat pozitivní efekty, nikoliv pouze pocity a stavy psych. nerovnováhy, neuspokojení, vnitřního napětí a stresu. A.s. poukazuje na význam tzv. disonantních, tj. vzájemně nesouhlasných norem v soc. životě, protože i ony mohou chránit soc. řád. Poskytují totiž individuu mravní autonomii a ochranu proti tlakům k formální, vnějškové jednotě a proti přílišné, zejm. vynucené konformitě (viz konformismus). Vyloučení normativní disonance a a.s. vede k omezení mravní autonomie a odpovědnosti a umožňuje legitimizovat i extrémní jednání včetně násilí. Pojmový aparát spojený s konceptem a.s. byl použit při s-gické analýze známé hromadné sebevraždy v Guayaně r. 1978. S ambivalencí jako soc. stabilizujícím faktorem pracuje také M. Crozier (1965): třídní vědomí zaměstnanců je silně ambivalentní, protože se částečně identifikují s dělníky, částečně s řídícími kádry. Tím se ohrožuje třídní zájem obou skupin a klesá jejich náchylnost ke kolekt. akci, což nebral v úvahu K. Marx, když hovořil o soc. polarizaci.
sociological ambivalence ambivalence sociologique soziologische Ambivalenz ambivalenza sociologica
Literatura: Merton, R. K.: Sociological Ambivalence and Other Essays. Glencoe 1976; Mills, E. W.: Sociological Ambivalence and Social Order: The Constructive Uses of Normative Disonance. Sociology and Social Research, 1983, č.3.