Reformismus: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Kubát Daniel|Daniel Kubát]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Kubát Daniel]] | [[Kategorie:Aut: Kubát Daniel]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
reformismus – polit. doktrína nebo postoj založené na tom, že téhož, o co usilují revoluce, tj. spravedlivé společnosti, může být dosaženo proměnou společnosti zvnitřku. Hist. vznikl r. jako reakce na fr. a am. revoluci. V Anglii se stal hnutím, které bylo centrální hybnou silou vyvíjející tlak na parlamentní reformy, na zvýšení váhy narůstajících průmyslových měst (např. Manchesteru) na úkor vylidňujících se venkovských oblastí (Reformní zákon z r. 1832 a Reformní akt z pozdější doby). Řada soc. filozofů, od Adama Smitha po Johna Deweye (včetně J. Benthama a R. T. Malthuse), patří k reformně smýšlejícím, i když ne všichni podávali reformistické návrhy na lepší společnost. I někteří představitelé utopismu (např. R. Owen) sledovali v podstatě reformistický záměr. V očích K. Marxe a dalších revolucionářů (zejm. anarchistů) se r. stal podezřelým a označení reformista bylo potupné. R. je v podstatě hist. termín, vztahující se k 19. st., pro současná soc. hnutí se nepoužívá. Idea restrukturalizace existujících institucí však přetrvává, stále se vytvářejí plány na nový soc., polit. nebo náb. řád. Hlavní charakteristikou r. i těchto současných úsilí je rozumová analýza situace spolu s konkrétními, praktickými návrhy na změnu. Příklady můžeme najít v úsilí reformovat např. trestní zákoník, systém justice, zdravotnický systém, školství, veř. dopravu, rozdělení půdy, oběh peněz, strukturu akciových společností. V čes. zemích mají tradici pozemkové reformy a v novější době tzv. ekonomické reformy.
reformism réformisme Reformismus riformismo