Anekdotalismus: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Baertlet, F. C.'' – ''Lingren, F. J.'' – ''Thoutess, R. H.'' eds.: The Study of Society, Methods and Problems. London 1944. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Baertlet, F. C.'' – ''Lingren, F. J.'' – ''Thoutess, R. H.'' eds.: The Study of Society, Methods and Problems. London 1944. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
anekdotalismus – (z řec. anekdota, což je název pro „dosud nevydané historky“ o životě na císařském dvoře byzantského historika Prokopiuse ze 7. st.) – metodol. tendence zdůvodňovat s-gicky obsažná tvrzení nedostatečně ověřenými a validními údaji, popř. nepostačujícím množstvím údajů. Zejm. v dílech protosociologické povahy bývalo obvyklé dokládat klíčová tvrzení ilustrativním výběrem hist. příkladů, vesměs z klasických antických textů. Tento zvyk je rozšířen dosud, byť v poněkud jiných podobách. Většinou se a. hodnotí jako věd. nepřípustný. U některých kvalitativních metod, které se používají zejm. při fenomenologické prezentaci, je však považován za legitimní postup.
anecdotalism anecdotisation Anekdotalismus aneddotica
Literatura: Baertlet, F. C. – Lingren, F. J. – Thoutess, R. H. eds.: The Study of Society, Methods and Problems. London 1944.