Teltšík Rudolf: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> In memoriam dr. Rudolfa Teltšíka (''Sociální revue'' 20, 1945, 1–2: 40–41). | <span class="section_title">Literatura:</span> In memoriam dr. Rudolfa Teltšíka (''Sociální revue'' 20, 1945, 1–2: 40–41). | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | ||
[[Kategorie:SCSg]] | [[Kategorie:SCSg]] |
Verze z 11. 12. 2017, 17:04
Teltšík Rudolf
v Hranicích (okr. Přerov)
v Mauthausenu (Rakousko)
Pocházel ze slezské továrnické rodiny Teltschiků, jméno si však počeštil. Studoval ekonomii a moderní jazyky na univerzitě ve Vídni, avšak přešel na právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze) (absolv. 1909, JUDr. 1913). V letech 1909–10 podnikl několik studijních cest do Německa, Francie a Velké Británie. Následně byl v letech 1910–17 advokátním koncipientem (mj. u Emanuela Chalupného v Táboře), v roce 1917 složil advokátní zkoušky, avšak vlastní kancelář si neotevřel. Místo toho se v období 1917–19 ujal vedení rodinné továrny Emil Teltschik v Jogsdorfu (dnešní Jakubovice nad Odrou), v níž se pokusil o zavedení několika základních principů taylorismu. V roce 1919 byl jmenován tajemníkem ministerstva sociální péče, stal se členem vedení Sociálního ústavu ČSR a prvním šéfredaktorem Sociální revue (1920–21). V letech 1920–31 zastupoval Československo u Mezinárodního úřadu práce v Ženevě, kde pracoval v divizi pro vztahy mezi členskými zaměmi a později divizi pro výzkum. Jako řadový referent měl na starost především oficiální vztahy s Československem a udržování kontaktů s nezávislými korespondenty úřadu v Praze a ve Varšavě, jeho pokusy o povýšení byly neúspěšné. Z Mezinárodního úřadu práce proto na vlastní žádost odešel v roce 1931 a od následujícího roku až do okupace vedl odbor pro nezaměstnanost na ministerstvu sociální péče v Praze. V roce 1939 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora, kde zahynul.
Jako levicově orientovaný právník se Teltšík zabýval sociální politikou a podporou odborového hnutí, jako továrníka jej přitom zaujala také problematika racionalizace výroby a lidských zdrojů. Těmto otázkám se věnoval v řadě populárních článků v Času, Českém slově, Prager Presse a dalších novinách, později k tomu přibyly informativní články o mezinárodní sociální politice psané pro Sociální revui a naopak kratší texty o československé sociální legislativě, technické osvětě a odborovém hnutí, jimiž přospěl do Revue du travail international (dnešní International Labour Revue – časopis Mezinárodního úřadu práce), okrajově i do Nouvelle revue socialiste. Pro Mezinárodní úřad práce zpracoval několik interních studií o inspekci práce v Československu, Maďarsku, Itálii, Rakousku a Španělsku, a o úpravách délky pracovní doby, zejména s ohledem na československé zkušenosti. K zájmu o sociologii Teltšíka dovedlo přátelství s Emanuelem Chalupným, stal se členem Masarykovy sociologické společnosti (ve 30. letech také člen výboru), žádné sociologické dílo však nevytvořil.
Studie: Organisace a činnost Mezinárodního úřadu práce (Sociální revue 1921); Mezinárodní právo práce (Sociální revue 1925); Sociologie a psychologie mezinárodního práva práce (Sociální revue 1926); Ráva a povinnosti států, členů Mezinárodní organisace práce (Sociální revue 1927); Odborové organisace v moderním mezinárodním právu (Sociální revue 1930); Nejvyšší soud a závodní výbory (Sociální revue 1937).
Sborníky: Šedesát let Emanuela Chalupného: Sborník vzpomínek (SŠPN, Praha 1940; spolueditoři E. Reich a J. Šíma).
Literatura: In memoriam dr. Rudolfa Teltšíka (Sociální revue 20, 1945, 1–2: 40–41).