Metafyzika: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
imported>Admin (Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postmetafyzická v Petruskových Společnostech (2006)) |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
[[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]] | [[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]] | [[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]] | ||
+ | ---- | ||
+ | <span class="see-also">Viz též heslo [[společnost postmetafyzická (PSpol)|společnost postmetafyzická]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br /> | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:16
metafyzika – (z lat. meta ta physica, to z řec. meta ta physika = po fyzice) – v dnešním chápání zákl. fil. disciplína o posledních důvodech bytí, o jeho bytostném určení a smyslu. V pojetí tomuto blízkém se pojem m. poprvé objevuje v 5. st. po Kr. v novoplatonské filozofii: m. byla definována jako „to, co je nad přírodou“ anebo „za přírodou“. Dnes se etymologie odvozuje od středověkého pořádání Aristotelových spisů: jako „meta ta physika“ se označovaly ty Aristotelovy spisy, které následovaly po fyzice (jakožto vědě o skutečnosti) a byly věnovány tzv. první filozofii či „sofii“, tj. vědě o „prvních principech a příčinách“ skutečnosti. Slovo m. se dnes také používá poněkud hanlivě pro označení mimověd. předpokladů poznání, pro jeho spekulatívní způsob anebo pro jeho unitaristicky-univerzalistické ambice. O m. se běžně hovoří jako o základu svět. názoru (a různost odpovědí na její otázky světové názory od sebe odlišuje). Existují rovněž pokusy hist. prokázat, že různé kultury, různé epochy a především různá paradigmata vědy jsou od sebe odlišné svými metafyzickými základy, různým pojetím světa, času, bytí atp.
metaphysics métaphysique Metaphysik metafisica
Literatura: Martens, H. – Schnädelbach, H.: Philosophie. Hamburg 1985.
Viz též heslo společnost postmetafyzická v Petruskových Společnostech (2006)