Scénáře budoucnosti: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Huss, W. R.'': A Move Toward Scenario Analysis. ''International'' Journal of Forecasting, 1988, č. 4; ''Shuman, B. A.'': The Library of the Future. Alternative Scenarios for the Information Proffession. Englewood 1989; ''Schnaars, S. P.'': How to Develop and Use Scenarios. ''Long'' Range Planning, 1987, č. 1; ''Wilson, I. H.'': Scenarios. In: ''Fowles, J.'' ed.: Handbook of Future Research. London 1978.
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Huss, W. R.'': A Move Toward Scenario Analysis. ''International Journal of Forecasting'', 1988, č. 4; ''Shuman, B. A.'': The Library of the Future. Alternative Scenarios for the Information Proffession. Englewood 1989; ''Schnaars, S. P.'': How to Develop and Use Scenarios. ''Long Range Planning'', 1987, č. 1; ''Wilson, I. H.'': Scenarios. In: ''Fowles, J.'' ed.: Handbook of Future Research. London 1978.
  
 
''[[:Kategorie:Aut: Benkovič Peter|Peter Benkovič]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Benkovič Peter|Peter Benkovič]]''<br />

Aktuální verze z 4. 3. 2018, 10:00

scénáře budoucnosti – (z it. scenaris = dekorace, scénář) – hypotetická chronologická posloupnost událostí ve vývoji prognózovaného objektu nebo systém možných budoucích stavů. Používá se v prognostice, resp. futurologii. Od většiny ostatních prognostických metod se odlišují s.b. tím, že hledají množinu možných budoucností, z nichž existence každé je přijatelná a pravděpodobná, ale není jistá. Účelem s.b. je kombinovat alternativní vývojové trendy do relativně konzistentního rámce, identifikovat body větvení, možné diskontinuity a nahodilosti, poskytnout základ pro analýzu rozsahu možných důsledků vyplývajících z interakce mezi vnějšími faktory ovlivňujícími prognózovaný jev a vývojem tohoto jevu. S.b. slouží např. k určení limitů, v jakých se může prognózovaný jev vyvíjet a v jakých se mohou vyvíjet jej ovlivňující vnější faktory. Většinou se pro potřeby prognózování připravuje více (2–5) s.b. různého zaměření: optimistického, pesimistického, realistického, bez překvapení, nejvíce pravděpodobné alternativy. S.b. mohou vycházet z čistě intuitivních úvah, z analýzy kvant. údajů metodami simulačního modelování a z analýzy časových řad, ze zpracování expertních odhadů metodou křížových interakcí. Induktivní přístup se soustřeďuje na několik význ. faktorů, o kterých se předpokládá, že budou ovlivňovat prognózované situace. Dále se většinou postupuje takto: 1. stanoví se možné budoucí hodnoty každého faktoru; 2. vytvoří se kombinace těchto hodnot; 3. vyberou se 3–4 rozdílné, ale přijatelné kombinace a v jejich intencích se píší scénáře. Při deduktivním přístupu se nejprve vyberou dominantní, profilující náměty pro každý ze scénářů a potom se prognózuje každý z klíčových faktorů ve světle jednotlivých námětů. Riziko deduktivního přístupu je v možné eliminaci klíčového scénáře, riziko induktivního přístupu je v možné eliminaci klíčového faktoru. Mezi výhody a přednosti s.b. patří jednoduchost a jasnost prezentace a vysoká heuristická hodnota. S.b. jsou proto v zahraničí stále populárnější a používanější, a to zvl. v předplánovacím období v oblasti podnikání a obchodování.

future scenarios scénarios de l'avenir Szenarien der Zukunft scenari per il futuro (scenario)

Literatura: Huss, W. R.: A Move Toward Scenario Analysis. International Journal of Forecasting, 1988, č. 4; Shuman, B. A.: The Library of the Future. Alternative Scenarios for the Information Proffession. Englewood 1989; Schnaars, S. P.: How to Develop and Use Scenarios. Long Range Planning, 1987, č. 1; Wilson, I. H.: Scenarios. In: Fowles, J. ed.: Handbook of Future Research. London 1978.

Peter Benkovič