Škola kolínská: Porovnání verzí

Verze z 8. 3. 2018, 13:42

škola kolínská – dnes již institucializovaná sociologická škola s celosvět. vlivnou tradicí výzk. zaměření, kterou tvořilo několik generací sociologů působících na dvou s-gických pracovištích v Kolíně nad Rýnem, v Forschungsinstitut für Sozialwissenschaften a na místní univerzitě. První období bývá spojováno s existencí jmenovaného ústavu (prvního výzk. ústavu, který se věnoval soc. vědám a s-gii v Německu vůbec) v l. 1919–1934 (zanikl oficiálně z finančních důvodů, ve skutečnosti spíše v důsledku nástupu nacismu k moci). Druhé období začalo obnovením činnosti ústavu krátce po 2. svět. válce a končilo zhruba začátkem 70. l., kdy nejvýzn. představitelé buď odešli na jiná s-gická pracoviště v NSR, nebo byli penzionováni. Slavná léta š.k. připomíná dodnes vycházející časopis Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie. Výzk. ústav soc. věd v Kolíně nad Rýnem měl 3 oddělení: s-gické, soc.polit. a soc.právní. Těsný kontakt mezi ústavem a univerzitou se stal pravidlem, které nenarušilo ani období po 2. svět. válce. Š.k. se orientoval jednak na empir.-výzk. činnost a jednak teoreticky, pod vlivem fil. antropologie a humanistické tradice v něm. s-gii. Prvními řediteli ústavu byli Leopold von Wiese a Max Scheller, kteří zároveň působili na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Leopold von Wiese, dlouholetý prezident Německé sociologické společnosti, ve své osobě symbolicky spojoval obě období činnosti školy. Před válkou organizoval řadu výzkumů, např. vesnického života, městských židovských čtvrtí apod., a vydával časopis Kölner Vierteljahrshelfe für Soziologie und Sozialpsychologie. Nejvýzn. postavou š.k. po 2. svět. válce se stal René König, který působil od r. 1949 na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a byl také ředitelem Forschungsinstitut fur Sozial- und Verwaltungswissenschafter. Fenomenologicko-fil. orientace š.k. vycházela z impulsu M. Schelera, na jehož působení navázal A. Gehlen. Ovlivnila řadu mladších něm. sociologů a vytvoření jednoho z nejplodnějších center něm. s-gie, tzv. nordwestdeutsche Schule (severo-západoněmecké školy), která byla určitou protiváhou neomarx. orientované frankfurtské školy. Mezi nejvýzn. představitele této školy patřili N. Luhmann, J. Matthes, H. Jonas, D. Claesens aj., z nichž někteří dosud působí na univerzitách severozápadoněm. regionu, tedy v Kolíně nad Rýnem, Münsteru, Düsseldorfu, Dortmundu, Bochumi a především v Bielefeldu.

Cologne School école de Cologne kölnische Schule scuola di Cologna

Literatura: Lepenies, W.: Geschichte der Soziologie. Frankfurt a. M. 1981.

Ivan Mucha

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">škola kolínská</span> – dnes již institucializovaná [[škola sociologická|sociologická škola]] s celosvět. vlivnou tradicí výzk. zaměření, kterou tvořilo několik generací sociologů působících na dvou s-gických pracovištích v Kolíně nad Rýnem, v ''Forschungsinstitut für Sozialwissenschaften'' a na místní univerzitě. První období bývá spojováno s existencí jmenovaného ústavu (prvního výzk. ústavu, který se věnoval soc. vědám a s-gii v Německu vůbec) v l. 1919–1934 (zanikl oficiálně z finančních důvodů, ve skutečnosti spíše v důsledku nástupu nacismu k moci). Druhé období začalo obnovením činnosti ústavu krátce po 2. svět. válce a končilo zhruba začátkem 70. l., kdy nejvýzn. představitelé buď odešli na jiná s-gická pracoviště v NSR, nebo byli penzionováni. Slavná léta ''š.k.'' připomíná dodnes vycházející časopis ''Kolner Zeitschrift fur Soziologie und Sozialpsychologie''. Výzk. ústav soc. věd v Kolíně nad Rýnem měl 3 oddělení: s-gické, soc.polit. a soc.právní. Těsný kontakt mezi ústavem a univerzitou se stal pravidlem, které nenarušilo ani období po 2. svět. válce. ''Š.k.'' se orientoval jednak na empir.-výzk. činnost a jednak teoreticky, pod vlivem fil. antropologie a humanistické tradice v něm. s-gii. Prvními řediteli ústavu byli ''Leopold von Wiese'' a ''Max Scheller'', kteří zároveň působili na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. ''Leopold von Wiese'', dlouholetý prezident ''Německé sociologické společnosti'', ve své osobě symbolicky spojoval obě období činnosti školy. Před válkou organizoval řadu výzkumů, např. vesnického života, městských židovských čtvrtí apod., a vydával časopis ''Kölner Vierteljahrshelfe für Soziologie und Sozialpsychologie''. Nejvýzn. postavou ''š.k.'' po 2. svět. válce se stal ''René König'', který působil od r. 1949 na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a byl také ředitelem ''Forschungsinstitut fur Sozial- und Verwaltungswissenschafter''. Fenomenologicko-fil. orientace ''š.k.'' vycházela z impulsu ''M. Schelera'', na jehož působení navázal ''A. Gehlen''. Ovlivnila řadu mladších něm. sociologů a vytvoření jednoho z nejplodnějších center něm. s-gie, tzv. nordwestdeutsche Schule (severo-západoněmecké školy), která byla určitou protiváhou neomarx. orientované [[škola frankfurtská|frankfurtské školy]]. Mezi nejvýzn. představitele této školy patřili ''N. Luhmann'', ''J. Matthes'', ''H. Jonas'', ''D. Claesens'' aj., z nichž někteří dosud působí na univerzitách severozápadoněm. regionu, tedy v Kolíně nad Rýnem, Münsteru, Düsseldorfu, Dortmundu, Bochumi a především v Bielefeldu.
+<span id="entry">škola kolínská</span> – dnes již institucializovaná [[škola sociologická|sociologická škola]] s celosvět. vlivnou tradicí výzk. zaměření, kterou tvořilo několik generací sociologů působících na dvou s-gických pracovištích v Kolíně nad Rýnem, v ''Forschungsinstitut für Sozialwissenschaften'' a na místní univerzitě. První období bývá spojováno s existencí jmenovaného ústavu (prvního výzk. ústavu, který se věnoval soc. vědám a s-gii v Německu vůbec) v l. 1919–1934 (zanikl oficiálně z finančních důvodů, ve skutečnosti spíše v důsledku nástupu nacismu k moci). Druhé období začalo obnovením činnosti ústavu krátce po 2. svět. válce a končilo zhruba začátkem 70. l., kdy nejvýzn. představitelé buď odešli na jiná s-gická pracoviště v NSR, nebo byli penzionováni. Slavná léta ''š.k.'' připomíná dodnes vycházející časopis ''Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie''. Výzk. ústav soc. věd v Kolíně nad Rýnem měl 3 oddělení: s-gické, soc.polit. a soc.právní. Těsný kontakt mezi ústavem a univerzitou se stal pravidlem, které nenarušilo ani období po 2. svět. válce. ''Š.k.'' se orientoval jednak na empir.-výzk. činnost a jednak teoreticky, pod vlivem fil. antropologie a humanistické tradice v něm. s-gii. Prvními řediteli ústavu byli ''Leopold von Wiese'' a ''Max Scheller'', kteří zároveň působili na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. ''Leopold von Wiese'', dlouholetý prezident ''Německé sociologické společnosti'', ve své osobě symbolicky spojoval obě období činnosti školy. Před válkou organizoval řadu výzkumů, např. vesnického života, městských židovských čtvrtí apod., a vydával časopis ''Kölner Vierteljahrshelfe für Soziologie und Sozialpsychologie''. Nejvýzn. postavou ''š.k.'' po 2. svět. válce se stal ''René König'', který působil od r. 1949 na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a byl také ředitelem ''Forschungsinstitut fur Sozial- und Verwaltungswissenschafter''. Fenomenologicko-fil. orientace ''š.k.'' vycházela z impulsu ''M. Schelera'', na jehož působení navázal ''A. Gehlen''. Ovlivnila řadu mladších něm. sociologů a vytvoření jednoho z nejplodnějších center něm. s-gie, tzv. nordwestdeutsche Schule (severo-západoněmecké školy), která byla určitou protiváhou neomarx. orientované [[škola frankfurtská|frankfurtské školy]]. Mezi nejvýzn. představitele této školy patřili ''N. Luhmann'', ''J. Matthes'', ''H. Jonas'', ''D. Claesens'' aj., z nichž někteří dosud působí na univerzitách severozápadoněm. regionu, tedy v Kolíně nad Rýnem, Münsteru, Düsseldorfu, Dortmundu, Bochumi a především v Bielefeldu.
 <div class="translations">
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Lepenies, W.'': Geschichte der Soziologie. Frankfurt a.M. 1981.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Lepenies, W.'': Geschichte der Soziologie. Frankfurt a. M. 1981.
 ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />