Škola sociologická
škola sociologická – termín používaný nejednotným způsobem, podle J. R. Szackého celkem ve 4 významech, institucionálním, psychol., typologickém a kulturním. 1. V institucionálním významu je š.s. chápána jako vědecká komunita, jejíž členové trvale spolupracují a intenzívně se vzájemně ovlivňují v rámci jedné instituce, kterou může být fakulta (viz např. chicagská škola), věd. ústav (např. frankfurtská škola) nebo časopis (tzv. francouzská škola). Různé institucionální formy se mohou vzájemně doplňovat. Vysoký stupeň institucionalizace školy může, ale nemusí vytvářet jednotný názor v oblasti teorie a metodologie. Rozdíly jsou i v genezi tohoto typu š.s.: někdy institucionalizaci předchází společný věd. program, jindy je společný věd. program předcházen institucemi, jež slouží jeho realizaci. 2. Pro š.s. v psychol. významu je charakteristické, že centrem pozornosti je pocit vazby mezi badateli, jejich přesvědčení, že tvoří jednu vědeckou školu. Může jít o dosti různé situace. Školy v institucionálním pojetí jsou zároveň školami v psychol. pojetí, nikoli však naopak. Škola, s níž se sociolog identifikuje, nemusí existovat jako skupina vzájemně spolupracujících osob, ale především jako referenční skupina. Sociolog k ní patří tehdy, když se při své činnosti řídí předpokládanými požadavky daného názorového systému, ne pouze ohledem na mínění odborníků jako takových. Mezi příklady takovýchto š.s. patří funkcionální škola, neofreudovská škola, škola symbolického interakcionismu apod. 3. Do š.s. v typologickém významu jsou zařazováni badatelé nezávisle na tom, zda se sami cítí být jejími příslušníky, podle vzájemné podobnosti vyplývající z analýzy jejich názorů, přístupů. Takovéto pojetí š.s. je časté zejm. v různých příručkách dějin s-gie. 4. S kult. pojetím š.s. se setkáváme v souvislosti s úvahami o nár. š.s. a zvláštnostech vývoje s-gie v jednotlivých zemích. Toto pojetí může být konvergentní s každým ze tří výše popsaných významů. Můžeme hovořit o nár. školách s ohledem na spolupráci sociologů a jednotný institucionální rámec s-gie v dané zemi, s ohledem na pocit solidarity badatelů, plynoucí z jejich příslušnosti ke stejné nár. kultuře a z obhajoby stejných nár. zájmů, nebo s ohledem na to, že s-gie v dané zemi a v daném období reprezentuje stejný typ přístupu. Nejčastěji označuje nár. škola druh univerzálních, v dané zemi dominantních výzk. procedur nebo zvláštnosti kult. kontextu nacházející různé odrazy v zájmech, názorech a stylu práce sociologů. Kromě š.s. se uvažuje také o s-gických směrech, hnutích, paradigmatech (viz diferenciace sociologie, struktura sociologie paradigmatická).
school of sociological thought école sociologique Schule in der Soziologie scuola sociologica
Literatura: Szacki, J.: O szkolach naukowych. Studia socjologiczne, 1975, č. 4; Szacki, J.: Schools in Sociology. Social Science Information, 1975, č.2.