Elitismus demokratický

elitismus demokratický – koncepce spojující myšlenku lidovlády s formami řízení společnosti, v nichž význ. pozitivní úlohu mají elity, které mohou zajistit racionalitu tohoto řízení a stabilitu společnosti. Existence e.d. souvisí i se zjištěním, že i v demokr. organizacích a společnostech se prosazují nepotlačitelné oligarchické tendence a že tudíž orientace na demokracii jako „vládu lidu“ není zcela realistická (např. G. Mosca, 1884, ale také už R. Michels, 1911). V projektu e.d. jsou hlavním polit. aktérem elity, které ale legitimuje přítomnost občanů v polit. životě. Občané zároveň zasahují jako rozhodčí do konfliktu elit. Chování elit je ovlivněno možnou reakcí občanů na činnost polit. instancí. Rozdíl mezi různými pojetími e.d. závisí především na tom, jak jsou elity pojímány a jak je chápán jejich vztah ke společnosti. Členové společnosti mohou mít diferencovaný zájem na řízení společnosti, tedy všechny skupiny nemají k polit. řízení stejný vztah. Demokr. přístupy mohou pojímat elity jako skupiny, které mají plnit zvlášť náročné funkce. Koncepce elit však mohou směřovat k určitému aristokratismu, spjatému s askriptivními tendencemi (viz status připsaný) a s požadavkem ochrany spol. privilegií. Demokr. pojetí elit klade důraz na jejich pluralitu a na otevřenou soutěž mezi nimi v boji o moc. Jejich demokr. charakter se ale nepotvrzuje jen pluralitou a mobilitou, ale také tím, že všechny význ. spol. skupiny mají možnost vytvářet si své vlastní „mluvčí“, resp. elity, a zejm. pak tím, že existují elity, které jsou schopny hájit celospol. a kult. zájmy (J. Benda, 1927). V rozborech elit a jejich funkcí se často opomíjí, že zvýšená úloha elit nemusí znamenat pasivitu občanské společnosti a že v aktivní společnosti mohou zůstat obě tyto veličiny. (Viz též demokracie a autoritarismus.)

democratic elitism élitisme démocratique demokratischer Elitismus elitismo democratico

Literatura: viz demokracie a autoritarismus, elita.

Zdeněk Strmiska