Anketa (MSgS)

anketa (MSgS) je takový způsob kladení otázek a získávání odpovědí, při němž se využívá možností prostředku masové komunikace (viz komunikace masová). Podle druhů prostředků může být anketa novinová, časopisecká, rozhlasová a televizní. Může mít ještě jiné formy. Anketa může být doprovázena soutěží s cenami.

Naše užívání termínu anketa se liší například od polského, kde pod vlivem franštiny se používá termínu v daleko širším smyslu pro dotazníkové šetření vůbec (viz šetření dotazníkové).

Základním praktickým problémem při zjišťování na dálku je spojení mezi výzkumným střediskem a jednotlivými dotazovanými osobami (viz šetření dotazníkové). Prostředky masové komunikace dávají možnost velkých kvantifikátorů při rozšiřování otázek. Rozhlas, televize, denní tisk zasahují mezi statisíce lidí, časopisy mezi tisíce lidí.

Při anketě se otázky položí způsobem vhodným pro příslušný prostředek (například u časopisů na zvláštním, oddělitelném listě). Tak se dostávají k určitému okruhu lidí (posluchačů, diváků, čtenářů). Adresáty otázek nejsou tedy všichni lidé, nýbrž jen určitý soubor lidí, větší nebo menší, s různou strukturou.

Všichni lidé, k nimž otázky dojdou, neodpovědí, a to z různých důvodů. Dochází k samovýběru, který není řízen podle záměrů výzkumu. Anketa je založena na dvojím výběru: první je dán okruhem dopadu komunikačního prostředku, druhý samovýběrem čtenářů, posluchačů či diváků.

Při každém výběru dochází k nějakému zkreslení v proporcích jednotlivých složek souboru (například v proporcích mezi muži a ženami, podle věku atd.). Anketa vede k nereprezentativnímu souboru (viz vzorek reprezentativní).

Hlavní účely ankety: 1) zjišťovat reakce čtenářů, posluchačů a diváků na některé obsahové složky prostředku; 2) zjišťovat názory vybraných lidí, obvykle význačných odborníků, na některé otázky.

Ankety nelze použít na zkoumání společenských otázek zásadního politického významu.

Miroslav Disman (?)

---

Viz též heslo anketa ve Velkém sociologickém slovníku (1996)