Ekonomie myšlení: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Mach, E.'': Die Mechanik in ihrer Entwicklung historisch-kritisch dargestellt. Leipzig 1897; ''Mach, E.'': Erkenntnis und Irrtum. Leipzig 1905. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Mach, E.'': Die Mechanik in ihrer Entwicklung historisch-kritisch dargestellt. Leipzig 1897; ''Mach, E.'': Erkenntnis und Irrtum. Leipzig 1905. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Hubík Stanislav|Stanislav Hubík]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Hubík Stanislav]] | [[Kategorie:Aut: Hubík Stanislav]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]] | [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
ekonomie myšlení – tendence myšlení převádět složité na jednoduché, rozmanité na podobné, vysvětlovat věci co nejmenším počtem principů a pouze pomocí pojmů, které lze vyvodit z počitků (smyslové zkušenosti). Jako zákl. princip teorie poznání, zákl. zákon myšlení a zákl. kritérium pravdivosti zformuloval tuto ideu ve svém díle E. Mach již v 70. l. 19. st. V poněkud odlišné formě se objevila u R. Avenaria: jako fil. princip „nejmenšího vynaložení sil“. Ekonomické myšlení údajně činí vědu ekonomičtější a zbavuje ji metafyziky. Předobrazem e.m. byla zásada W. Occama zvaná Occamova břitva: Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem. Požadavek redukce principů na minimum vznesl ve své Rozpravě o metodě i R. Descartes a další. Tento požadavek našel také řadu kritiků. Pojetí Macha a Avenaria kritizoval V. I. Lenin v práci Materialismus a empiriokriticismus.
economy of thought économie de pensée Denkökonomie economia del pensiero
Literatura: Mach, E.: Die Mechanik in ihrer Entwicklung historisch-kritisch dargestellt. Leipzig 1897; Mach, E.: Erkenntnis und Irrtum. Leipzig 1905.