Fyzika sociální

fyzika sociální – (z řec. fysis = příroda, povaha) – termín, který ve významu „vědy o společnosti“ zavedl C. H. de Saint-Simon, po něm jej použil A. Comte a nezávisle na nich znovu L. A. J. Quételet – všichni ve snaze skoncovat se stavem, kdy neexistuje disciplína zabývající se věd. poznáním společnosti, která by byla metodol., teor. i svým praktickým uplatněním srovnatelná s úrovní přír. věd, zejm. fyziky. Zatímco Saint-Simon později tento termín opustil a nahradil jej podle jeho názoru vhodnějším termínem „fyzika organických těles“ neboli „sociální fyziologie“ (v díle La physiologie sociale z r. 1813) a Comte poté, co zjistil, že týž pojem používá Quételet, jej nahradil novotvarem sociologie (1839), Quételet jej důsledně používal v celé své tvorbě od r. 1835, kdy jej zavedl v díle Sur l'homme et le développment de ses facultés, un essai de physique sociale. Na rozdíl od Saint-Simona a Comta, kteří viděli ve fyzice vzor pro vybudování f.s., tj. vědy o společnosti, ale zároveň si uvědomovali podstatné rozdíly mezi předmětem a metodami těchto disciplín, Quételet chápal termín f.s. do značné míry doslovně a měl tendenci vysvětlovat spol. systém i procesy, které v něm probíhají, odvoláváním se na fyzikální zákony. Je proto možné považovat jej za prvního představitele fyzikalismu v s-gii a vztahovat na jeho redukcionistické tendence kritiku tohoto s-gického směru.

social physics physique sociale Sozialphysik, soziale Physik fisica sociale

Literatura: viz dějiny sociologie; sociologie.

Jan Sedláček