Kameralistika: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 12: Řádek 12:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bodnár, J.'' a kol.: Dějiny filozofického myšlení na Slovensku. Bratislava 1987; ''Klíma, A.'': Manufakturní období v Čechách. Praha 1958.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bodnár, J.'' a kol.: Dějiny filozofického myšlení na Slovensku. Bratislava 1987; ''Klíma, A.'': Manufakturní období v Čechách. Praha 1958.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

kameralistika – (z lat. camera = komora, hosp. komora) – souhrn poznatků z finanční a daňové politiky státu, živnostenského práva, obchodní politiky a odborných disciplín (technologie hornictví, lesnictví, zemědělství a mincovnictví) určený pro finanční úředníky zemských komor ve středoevrop. zemích, zejm. v Německu a Rakousku. První profesura k. byla zřízena v Prusku v r. 1727, počátky k. však sahají až do středověku. K. byly označovány též jako „Polizeiwissenschaften“ – doslovně policejní vědy, správněji však polit. vědy. To už ale byla vývojově vyšší fáze k., která se utvořila na konci 18. st. v Prusku a Rakousku a podstatným způsobem ovlivnila vývoj sociální statistiky i představu o vzdělávání úřednictva ve středoevrop. zemích. Kromě nezbytných poznatků o řízení státu zahrnovaly polit. vědy i ekon. teorii, hosp. politiku a finanční vědy. Prvním představitelem polit. věd byl J. Ch. Dithmar. V Prusku systematizoval polit. vědy poprvé J. H. G. von Justi, v Rakousku J. von Sonnenfels. Podle jeho učebnice se vyučovalo na rak. univerzitách až do r. 1848.

V užším slova smyslu označuje slovo k. specif. systém účetnictví, zavedený rak. císařem Maxmiliánem I. Jeho principem byla jednoduchá bilance příjmů a vydání. Původně nebyly evidovány zásoby ani věcný majetek. Na peníze pohlížela k. jen jako na prostředek směny a evidovala jejich oběh. Kameralisté byli placení úředníci, právnicky a posléze ekon. školení. V převážné většině se zabývali jen optimalizací příjmů a vydání státu daňovou politikou. Někteří však usilovali o aktivnější hosp. a finanční politiku a byli blízcí merkantilismu a fyziokratismu. K předním merkantilistům patřili v Rakousku F. W. von Horningk, J. J. Becher a W. von Schroeder. Podporovali zakládání manufaktur, růst zahraničního obchodu, zdravotní péči, zemědělství a početní růst obyv. Bojovali proti alkoholismu, kouření, spol. parazitismu, karbanictví a demonstrativním formám spotřeby. V růstu populace spatřovali hlavní záruku prosperity státu. Byli zakladateli populacionistiky a soc. statistiky a někteří z nich (např. J. Fejéš) dokonce prováděli empir. výzkumy.

cameralistik sciences administratives et financieres Kameralistik cameralismo, scienze camerali

Literatura: Bodnár, J. a kol.: Dějiny filozofického myšlení na Slovensku. Bratislava 1987; Klíma, A.: Manufakturní období v Čechách. Praha 1958.

Jiří Linhart