Otázka česká

otázka česká – specif. idiom, zavedený do čes. kult.polit. diskursu stejnojmennou knihou T. G. Masaryka v r. 1895. Označuje se jím fundamentální fil., s-gické a hist.-polit. zamýšlení nad tradicemi, současnými úkoly a perspektivami čes. politiky a čes. nár. společnosti, nad jejich formami a zákl. orientacemi i zájmy, nad postavením, kult. a polit. možnostmi malého národa ve středoevrop. prostoru. Ve svých reformulacích je také orientována na řešení otázky „filozofie českých dějin“ (autorem termínu je J. S. Machar) či „smyslu českých dějin“ (Z. Nejedlý), přičemž se pozornost věnuje problémům a možnostem jejich metodol. uchopení. V první fázi řešení o.č. se jednalo především o otázky polit., zejm. o kritiku mladočeského polit. programu, a to prostřednictvím a zdůrazněním náb., reformačně-humanistických motivů čes. života. V tomto smyslu byla pro Masaryka o.č. „otázkou náboženskou“. Protiliberalistické motivy Masarykovy České otázky a zároveň i jeho prezentistické vidění čes. minulosti poprvé odmítl politik J. Kaizl v Českých myšlénkách (1895). Před 1. svět. válkou, v druhé fázi diskusí o o.č., v tzv. sporu o smysl českých dějin, vystoupila do popředí její dimenze historiografická. Kritika Masarykova s-gického pojetí hist. práce, prezentovaná především jeho vystoupením v tzv. sporu o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského, byla hodnocena jako sice význ., nicméně však nedostatečná, a vedla pak i k odmítnutí Masarykovy teze z první fáze sporu o vnitřní, reformačně-náb. kontinuitu čes. dějin. Masarykovy odpůrce zde reprezentoval historik Josef Pekař, jeho partnerem v diskusi byl hlavně J. Herben. Pokusy o „nalezení“ či popření smyslu českých dějin pokračovaly i za tzv. první republiky, kdy do popředí vystoupily zejm. metodol. otázky. Byly řešeny s odvoláním na koncepce objektivity a hodnocení ve spol. vědách, jak je rozpracoval něm. sociolog Max Weber (J. Pekař, J. Slavík a částečně i T. G. Masaryk). Jako ozvěnu diskusí o o.č. můžeme chápat polemiku (probíhající v Literárních novinách, Zítřku a Hostu do domu) mezi V. Havlem a J. Stříteckým na jedné straně a M. Kunderou a L. Novým na druhé straně, která probíhala na přelomu l. 1968–69 a byla vyvolána článkem M. Kundery o „českém údělu“.

Czech question (issue) question (problème) tchèque (des tchèques) tschechische Frage questione ceca

Literatura: Havelka, M. ed.: Spor o smysl českých dějin 1895–1939. Praha 1993.

Miloš Havelka