Předsudek

předsudek – v širším významu je většinou chápán jako uzavřený postoj k čemukoliv (k vlastní životní situaci, k chování jiné osoby či osob, k události apod.), který se utváří jednou a priori danou náb. či ideol. determinantou, nezávisí na okamžité situaci, neopírá se o porozumění (viz též otevřenost a uzavřenost postojová). Termín p. má pejorativní konotaci, v běžném pojetí jde často o labelling negativně hodnocené (nesympatické, obtěžující) „zásadovosti“, charakterizované jako předpojatost, názorová strnulost. V s-gii se většinou zkoumá p. jako negativní postoj vůči určité skupině či skupinám lidí, který má ospravedlnit a posílit jejich diskriminaci, a to na základě jejich skup. členství a nikoli osobních vlastností. P. je zvl. druhem stereotypu, je zobecněním, podle něhož určitá kategorie lidí má kvalitu nižší než my sami, přičemž tento názor je brán za daný bez dalšího přezkušování. P. nejčastěji vystupují ve vztazích mezi rasami (předsudky rasové), národy či etniky (viz předsudky národnostní), mohou však vycházet též z rozdílů soc., kult., regionálních, náb., mohou se vázat na rozdíly věku, pohlaví apod. (viz rasismus, antisemitismus aj.). Soc.-psychol. vysvětlení spatřuje v p. zvl. typ agresivního chování (viz agrese), jež má redukovat vlastní frustraci. Objekt p. zde plní funkci obětního beránka, tedy náhradního objektu agrese. Řada empir. studií dokazuje, že např. p. ve formě xenofobie trpí ve větší míře lidé, kteří patří ve své vlastní společnosti mezi méně úspěšné. Druhotně se p. šíří socializací, a to v rodině, ve skupinách vrstevníků, ale též tiskem, filmem, ve škole apod.

prejudice préjugé Vorurteil pregiudizio

Literatura: Allport, G. W.: The Nature of Prejudice. Reading 1954; Levin, J. – Levin, W. C.: The Functions of Discrimination and Prejudice. New York 1982.

Jan Keller