Sociologie v Kolumbii: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
</div> | </div> | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Restrepo Gabriel|Gabriel Restrepo]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Restrepo Gabriel]] | [[Kategorie:Aut: Restrepo Gabriel]] | ||
[[Kategorie:Sociologie některých národů a států]] | [[Kategorie:Sociologie některých národů a států]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
sociologie v Kolumbii – počátky jsou spatřovány v knize Manuela Ancízara: Peregrinación de Alpha (Putování Alphy) z r. 1853, která popisuje zvyky jedné rolnické země. V r. 1882 byla na právnické fakultě Universidad Nacional (Národní univerzity, existující od r. 1867) založena katedra s-gie, a to zásluhou bývalého prezidenta Salvadora Camacho Roldána, který ve společnosti podřízené hispánské tradici formuloval odvážné teze o oddělení církve a státu, o převaze civilního pořádku nad vojenským, o toleranci a rovnosti před zákonem. Rafel Núňez studoval v Anglii tech. změny a dílo H. Spencera a smířil hispánsko-katol. hodnoty se zájmy tech. i polit. pokroku (jako prezident navrhl v r. 1886 ústavu, která byla až do r. 1991 základem polit. systému). V r. 1930 se země změnila na poloprůmyslovou a na této scéně se měnila také s-gie. Jeden z jejích předních představitelů, Alejandro López začínal pro analýzu soc. problémů používat empir. výzkumy. S-gie s katol. inspirací podporovala socializaci dělníků, kázeň, spoření, organizování a syndikalismus. Vědění se začalo rychle diferencovat. K rozvoji soc. věd přispěla nejvíce Escuela Normal Superior (Vysoká škola učitelská, 1937–1952), vytvořená podle fr. tradice. Při ní vznikl Národní etnologický institut, založený Paulem Rivetem, když krátce pobýval v Kolumbii jako válečný exulant. Nejvýznačnějšími s-gickými autory tohoto období byli Alejandro López, Luis López de Mesa a Luis Eduardo Nieto Arteta. Některé studie o venkově vycházely z moderních teorií a používaly poznatky terénního výzkumu. Lynn Smith, žák P. A. Sorokina, provedl pionýrskou studii o Tabiu, malé vesničce v horách. Nicméně takové s-gické studie byly ojedinělé. Univerzitní organizace byla nejistá a kolísavá. Kolumbie neměla vydavatelský průmysl ani čtenářskou veřejnost, jako třeba Mexiko, Argentina nebo Brazílie. Vysokoškolské instituce byly postiženy ideologickým napětím mezi stranami a opakovaným násilím.
Potřeba specializované s-gické vědy vznikla s dalším rozvojem průmyslu, přílivem zahraničních investic, rozvojem bankovnictví a plánování v 50. l. Impulsem bylo i vytvoření mise Ekonomie a humanismus, vedené knězem I. Lebretem, a práce týmu Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku (CEPAL), patřící k OSN. V r. 1950 byl vytvořen Instituto Colombiano de Sociologia (Kolumbijský sociologický institut) jako důsledek Světového sociologického kongresu v Curychu, na kterém se vytvořila Latinskoamerická sociologická asociace se sídlem v Argentině (první latinskoam. s-gický kongres se tam konal v r. 1951). Pod patronátem UNESCO se tehdy vytvořila 2 s-gická střediska v Lat. Americe, jedno v Rio de Janeiru a druhé v Santiagu (Chile). Kolumbijský s-gický institut nedosáhl jejich úrovně. Profesionální výuka s-gie začala v r. 1959 na 3 univerzitách – jedné veřejné (Národní univerzita) a dvou soukromých (s jezuitskou tradicí). Současně vznikla centra soukromého výzkumu, některá s katol. orientací, jiná necírkevního charakteru. Nejdynamičtější institucí se ale stala katedra s-gie na Národní univerzitě, kterou založil Orlando Fals Borda, žák Lynna Smitha. Provedl ojedinělý výzkum rolníků v Andách, zpočátku společně s Camilem Torresem Restrepem, který se specializoval na s-gii města. Katedra s-gie na Národní univerzitě se těšila podpoře vlády, UNESCO a nadací Fordovy a Rockefellerovy. Brzy se dostala do čela latinskoam. s-gie. Udržovala dobré svazky se severoam. i evrop. s-gií. Během jednoho desetiletí vyprodukovala 48 knih, čerpajících z výzkumů násilí, rodiny, politiky, náboženství, města, venkova, výchovy. Bylo zavedeno postgraduální studium a v r. 1963 byla vytvořena Kolumbijská sociologická asociace, která zorganizovala dva národní kongresy a jeden latinskoam. kongres.
Tento vývoj byl zastaven polit. konflikty. Jejich tragickým symbolem se stal Camilo Torres Restrepo, který zemřel jako člen jedné z partyzánských skupin při souboji s armádou. Společně s dalšími faktory to mělo za následek vyvolání krize v s. v K.. S pomocí nejrůznějších strategií byla tato krize nakonec překonána. Někteří sociologové se věnovali výzkumu nebo polit. aktivitě v lidových hnutích. Orlando Fals Borda pracoval na venkově s rolnickými komunitami, což později nazval výzkumem „účastnické akce“, a mnoho sociologů pak následovalo jeho příkladu. Vznikly nové metody práce s komunitou a nová témata zájmu: lidová organizace, žena, etnické minority, lidská práva, ekologie. Na Národní univerzitě se dostala ke slovu mladá generace pod vedením profesorů spjatých se starou Učitelskou školou, jako byli Darío Mesa a Ernesto Guhl. Zvl. pozornost věnovali podrobnému studiu svět. s-gické tradice, ve spojení s filozofií, historií a geografií. Profesor Carlos Escalante šířil zájem o techniky používané severoam. s-gií. I když v porovnání s předcházejícím obdobím vycházelo v 70. l. méně knih (celkem 26 publikací) a byl o ně malý zájem, v následujícím desetiletí úsilí sklidilo své ovoce, když další generace sociologů, připravovaných většinou v Kolumbii, zahájila přechod od teorie k výzkumu. V 70. l. stát požadoval přípravu profesionálů znalých soc. věd pro programy rozvoje. Výzkum v tomto období zabezpečovala spíše soukromá výzk. střediska než univerzita. Znakem doby se stala roztříštěnost úsilí v rozdrobené s-gické komunitě. V r. 1967 zanikla Kolumbijská sociologická asociace, nesešel se nár. kongres, postgraduální studium s-gie bylo zrušeno, svazky s mezinár. s-gickou společností přerušeny.
Kolumbijská sociologická asociace byla obnovena opět v r. 1979 a od té doby uspořádala 4 nár. kongresy, vydala více než 10 knih, zprostředkovává komunikaci mezi sociology a navázala nové styky se zahraničím. Gonzalo Cataňo a Gabriel Restrepo, předsedové asociace v l. 1979–1987, přikládali strategickou důležitost obnově s-gické paměti a podpoře intelektuálních schopností. Katedra s-gie Národní univerzity založila v r. 1979 časopis Revista Colombiana de Sociología, který se dnes nazývá Revista Colombiana Sociológica (Kolumbijská sociologická revue). V r. 1988 bylo otevřeno postgraduální studium polit. s-gie, průmyslové s-gie a kult. s-gie. Většina profesorů se pustila do empir. výzkumů práce, průmyslu, vědy a kultury, ekonomie rozdělování půdy a politiky. Existuje 6 dalších kateder s-gie, v jejichž popředí je katedra Universidad del Valle (založená r. 1979) a katedra Universidad de Antioquia. Obě mají necírkevní charakter. Společně s těmito vzdělávacími institucemi jsou významná také soukromá střediska výzkumu jako FEDESARROLLO, které od r. 1989 vydává Revista de Coyuntura Social (Revui sociální konjunktury), institut SER a CINEP a mnohá další. V tomto období za pomoci lepších tech. nástrojů a nových strategií (mezisektorových programů, účasti komunit, decentralizace a selektivnosti nákladů) dosahuje plán soc. rozvoje státu určité úrovně, zejm. v mnoha soc. programech, které se týkají dětství, zákl. školy, zdravotní prevence, rolnického hospodaření, plánů na ozdravění chudých oblastí, znovuzačlenění bývalých vojáků. K tomu značně přispívají sociologové. Uvažuje se o velkém množství výzkumů a publikací s širokou tematikou a svobodnou volbou teor. orientace i metodol. zaměření.
sociology in Colombia sociologie en Colombie kolumbianische Soziologie sociologia in Columbia