Huláková Marie

Huláková Marie

24. prosince 1923 ve Stružinci (okr. Havlíčkův Brod)

V roce 1954 absolvovala Vysokou školu politických a hospodářských věd a filosofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, načež v letech 1954–58 působila jako odborná asistentka na filosofické fakultě UK. V letech 1958–61 byla interní aspirantkou Institutu společenských věd ÚV KSČ (CSc. 1962; viz Vysoká škola politická ÚV KSČ v Praze) a v aparátu ÚV KSČ nadále zůstala jako politická pracovnice (do roku 1965). Následně se stala vědeckou pracovnicí nově založeného Sociologického ústavu ČSAV (1965–70), po jehož zrušení přešla do Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV (1970–89). V roce 1977 se stala vedoucí nově založeného oddělení pro výzkum dělnické třídy a roku 1978 zástupkyní ředitele ústavu. Titul doktorka věd (DrSc.) obdržela v roce 1982. I když byla přesvědčenou komunistkou a zapojila se do vedení ústavu v období tzv. normalizace, v rámci dobových možností působila relativně tolerantně. Akademii věd opustila v roce 1990.

Huláková se od počátku své pracovní kariéry zaměřovala na sociologii kultury, otázky životního stylu a na problémy hodnot. Tento její životní zájem měl zřejmě kořeny v původním příklonu k umění (souvisejícím zřejmě i s jejím prvním životním partnerem). V její studii Demokratizace kultury v ČSSR v mezinárodním srovnání (1971) tak lze jako motto nalézt citát z Jiřího Mahena; autorka se přitom snažila vymezit úkoly demokratizované kultury v Československu ve srovnání se západními zeměmi. Zabývala se počtem a úlohou vysokoškoláků, jednotlivými studijními obory, prováděla i určitá mezinárodní srovnání. Její další práce byly nicméně součástí dobově podmíněné politické doktríny, z akademického hlediska jsou slabé a namnoze nepůvodní.

Knihy: O kultuře a kulturní revoluci (NPL, Praha 1963); Demokratizace kultury v ČSSR v mezinárodním srovnání (Ústav pro výzkum kultury, Praha 1971); Životní způsob a problém hodnot (Academia, Praha 1980).

Studie: Lenin a kultura (Sociologický časopis 1970); Politika a sociologie v zápase o socialistickou kulturu (Sociologický časopis 1971); Vzdělání a kulturní aspekty sociální mobility z hlediska mezinárodního srovnání (Sociologický časopis 1972); Vytváření socialistického životního způsobu a vzdělání v období vědeckotechnické revoluce (Sociologický časopis 1973); K problematice zkoumání hodnotových orientací v sociologii (Sociologický časopis 1974); Hodnotový systém socialistické společnosti v přeměnách života (Sociologický časopis 1976); Kulturní odkaz Velkého října v praxi socialistické výstavby Československa (Sociologický časopis 1977); Realita, pojetí a výzkum dělnické třídy (Sociologický časopis 1979); Dělnická třída – hegemon socialistické přeměny naší společnosti (Sociologický časopis 1985); Dělnická třída a strategická linie XVII. sjezdu KSČ (Sociologický časopis 1988).

Jiří Ryba