Kolaja Jiří Tomáš

Kolaja Jiří Tomáš

21. října 1919 v Brně
10. února 2003 v Morgantownu (USA)

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně krátce studoval anglistiku a germanistiku na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1939), po uzavření českých vysokých škol v letech 1940–45 působil jako filmový scénárista a režisér ve Zlíně. V letech 1945–47 absolvoval studium sociologie, psychologie a filosofie na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (PhDr. 1947), avšak již v roce 1948 odešel do exilu ve Spojených státech, kde dále studoval sociologii (1951 absolv. University of Chicago, 1959 PhD. Cornellova univerzita). V letech 1951–52 byl výzkumným pracovníkem Russian Research Center na Harvardově univerzitě, asistentem P. A. Sorokin, následně 1952–53 asistentem na Cornellově univerzitě, 1954–58 profesorem sociologie na Talladega College v Alabamě, 1958–66 docentem sociologie na University of Kentucky, 1966–68 profesorem sociologie na McMasterově univerzitě v Hamiltonu (Kanada), 1968–70 na Státní univerzitě New York a od roku 1970 na Univerzitě Západní Virginie v Morgantownu. V letech 1957, 1962, 1971 a 1979 provedl terénní výzkumy v Polsku, Rumunsku a Jugoslávii, které následně zpracoval do sociologických monografií.

První významnější prací Kolaji je populárně psaná teoretická monografie K problematice filmu (1948), vycházející ze strukturalistických pozic. Autor se pokusil o sémiotiku filmu, dále pojednal problematiku psychologie filmového diváka a hodnocení filmu v kontextu doby. V této souvislosti určil hlavní sociální funkce filmové tvorby (sociálně petrifikační funkce, do níž řadil také ideologicko-výchovnou funkci, a sociálně destruktivní funkci) a její funkce individuálně psychologické (funkce estetická, sociálně kompenzační, tělesně a duševně rekreační). Ze sociologického hlediska vyšel hlavně z Pitirima Sorokina, okrajově využil také drobné vlastní šetření zkoumající reakce dětí na zážitky zprostředkované filmem (a četbou). V knize Osmnáct let švédského filmu (1948) Kolaja kvantitativními prostředky analyzoval prvních více než 500 zvukových filmů ve Švédsku, přičemž kromě základních místních a časových charakteristik zohlednil především tematiku sociální stratifikace a mobility, sociální distanci, mocenské a majetkové vztahy a generové a sexuální otázky (především filmové ztvárnění instituce manželství). Zkoumal vliv druhé světové války na švédskou filmovou tvorbu i její organizační zakotvení. V exilu se Kolaja jako sociolog výrazněji neprosadil, dokumentární charakter mají jeho monografie z oblasti sociologie (socialistického) průmyslu (Zaměstnanecká rada, 1965; Polská továrna, 1973) a pokusy o představení „malých“ sociologií na širším světovém fóru.

Knihy: Filmová režie: Zásadní poznámky s názory několika českých režisérů (Pražská akciová tiskárna, Praha 1944); K problematice filmu (Čs. filmové nakladatelství, Praha 1948); Osmnáct let švédského filmu (Praha 1948); Workers‘ Council: The Yugoslav Experience (Tavistock, London 1965); Social System and Time and Space: An Introduction to the Theory of Recurrent Behavior (Doquesne UP, Pittsburg 1965; 2. vyd. 1980); A Polish Factory: A Case Study of Workers’ Participation in Decision Making (Greenwood Press, Westport 1973).

Studie: Rozbor volebního plakátu (Sociologická revue 1946); La Sociología Checoslovaca (Revista Mexicana de Sociología 1963).

Sborníky: Scandinavian Sociology (Sage, London 1977); Glimpses of Sociology in Eastern Europe (Prints India, New Delhi 1990; spolueditor Man Singh Das).

Překlad: Gustav Kuchte: Filmová Popelka (BAPOZ, Zlín 1941).

Literatura: Tomáš Čížek: Empirická sociologie filmu v Československu do roku 1989 (Iluminace 22, 2010, 4: 91–105); Miloslav Petrusek: České sociální vědy v exilu 1948 až 1989 (Sociologické nakladatelství, Praha 2011).

Zdeněk R. Nešpor