Studie komunitní

studie komunitní – empirické studium komunity, resp. lokálního společenství převážně kvalitativními metodami a technikami v koncepčním rámci s-gie a jejích disciplín, soc. antropologie, soc. geografie, soc. ekologie a multidisciplinárního oboru – regionálních studií. S.k. také označuje výsledek takové věd.výzk. práce. C. Bell a H. Newby rozlišují podle aspektu, na který se soustřeďuje výzk. pozornost, 6 různých přístupů ke s.k.: 1. ekologický, kladoucí důraz na prostorové souvislosti komunity, chápající solidaritu a sdílené zájmy jako funkce společného sídla; hlavními exponenty tohoto přístupu jsou sociologové chicagské školy (20. a 30. l. 20. st.); 2. chápající komunitu jako organizaci, určité soc. uspořádání zaměřené na dosahování specif. cílů; polit. aspekty komunity, moc a její rozložení byly studovány zvl. v 60. l. v USA; 3. pojímající komunitu jako mikrokosmos, „vzorek“ širší společnosti; jsou to vždy znovu se opakující pokusy generalizovat poznatky s.k. na širší společnost; 4. typologický, usilující o umístění komunity na kontinuu „město-venkov“ podle podstaty a směru soc. změn probíhajících v komunitě; počátky této tradice se objevují u F. Tönniese, reprezentantem tohoto typu s.k. je R. Redfield; 5. považující s.k. za metodu s-gického výzkumu, za studium chování a postojů „in vivo“ – prostřednictvím pozorování, nikoli „in vitro“ skrze jejich izolaci a abstrakci; užití této metody znamená přistoupit k objektu pozorování bez apriorních předmětných teorií a formulací a ze vztahů nalezených v datech samotných vysvětlit strukturu a funkci komunity; hlavními proponenty tohoto přístupu jsou C. M. Arensberg a S. T. Kimball; 6. soustřeďující se na síť lokálních soc. institucí a jejich vzájemných vztahů – M. Stacey zkonstruoval modelovou představu úplné sítě a empir. zjištění vztahuje k tomuto modelu, W. L. Warren rozšířil model o „horizontální“ a „vertikální“ dimenzi lokálního soc. systému, rozlišil vzájemné vztahy lokálně a mimolokálně orientované, N. Elias se soustředil na typy vzájemných závislostí, struktury a funkce, které mohou být nalezeny ve skupině rodin vytvářejících své domovy v téže lokalitě, na rozdíly v ohodnocení, které je v síti rodin přiřčeno jednotlivé rodině, a těmto rozdílům přisoudil ústřední roli v životě každé komunity. V 80. l. došlo k oživení zájmu o s.k., protože jimi lze dosáhnout rovnováhy mezi specif. obsahem a generalizací i mezi daty a teor. abstrakcí, protože umožňuje empatické porozumění vztahům a situacím i výklad na intelektuální úrovni. V dlouhé historii mají některé s.k. význam stěžejní a trvalý. Jsou to především studie o Middletownu Warner-Luntova Yankee City, Polsbyho New Haven. V čsl. s-gii mezi dvěma válkami se s.k. čes. venkova zabývali I. A. Bláha, Z. Ullrich a další. Za reprezentativní studii lze považovat práci K. Gally Dolní Roveň. Zájem o s.k. se obnovil po změně režimu v listopadu 1989. Pozornost se zatím soustřeďuje na lokální demokracii a na reformu zemědělství v souvislostech venkovských obcích. S.k. jsou obecně svázány se sociologií venkova a sociologií města.

community studies étude de la communauté Gemeindestudien studio della comunità

Literatura: Bell, C. – Newby, H.: Community Studies. London 1971; Gilligan, J. H. – Harris, C. C.: Community and Community Studies: Studying Local Social Life. In: Burgess, R. G. ed.: Investigating Society. London 1987; Havighurst, R. J. – Jansen, A. J.: Community Research. Current Sociology, XV, 1967, č. 2; Polsby, N. W.: Community Power and Political Theory. New Haven 1974; Warner, W. L. – Lunt, P. S.: The Social Life of a Modern Community. New Haven 1966; viz též Middletown.

Zdena Vajdová