Gerontologie (MSgS): Porovnání verzí
(Přidána poslední věta Viz též heslo gerontologie ve Velkém sociologickém slovníku (1996)) |
|||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Podle mnoha sociologů představuje věková kategorizace jednu z důležitých determinant pro připisování sociálních rolí (viz [[status a role (MSgS)|status a role]]) a určování statusu (H. Wilenski, E. Friedman, T. Parsons). To platí zejména pro tradiční společnosti, avšak ve spojení s dalšími kritérii i pro společnosti industrializované. V industrializovaných společnostech, v nichž hodnota člověka je určována jeho schopností pracovat, je postavení starých lidí méně výhodné než ve společnostech tradičních, v nichž zase na druhé straně je pravděpodobnost dožít se stáří podstatně menší. | Podle mnoha sociologů představuje věková kategorizace jednu z důležitých determinant pro připisování sociálních rolí (viz [[status a role (MSgS)|status a role]]) a určování statusu (H. Wilenski, E. Friedman, T. Parsons). To platí zejména pro tradiční společnosti, avšak ve spojení s dalšími kritérii i pro společnosti industrializované. V industrializovaných společnostech, v nichž hodnota člověka je určována jeho schopností pracovat, je postavení starých lidí méně výhodné než ve společnostech tradičních, v nichž zase na druhé straně je pravděpodobnost dožít se stáří podstatně menší. | ||
| − | Gerontologie vzhledem k povaze stárnutí integruje dílčí poznatky obecně biologické a speciálně klinické, vývojově a sociálně psychologické a sociologické. | + | Gerontologie vzhledem k povaze stárnutí integruje dílčí poznatky obecně biologické a speciálně klinické, vývojově a sociálně psychologické a sociologické. |
<span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Bláha Fr.</span>, Prodlouženi lidského věku, Praha, 1960; Old Age in the Modern World (Report of the International Association of Gerontology, London 1954), Edinburgh—London, 1955; <span class="creator">Tibbitts C.</span>, <span class="creator">Donahue W.</span>, Social and Psychological Aspects of Aging, New York—London, 1962. | <span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Bláha Fr.</span>, Prodlouženi lidského věku, Praha, 1960; Old Age in the Modern World (Report of the International Association of Gerontology, London 1954), Edinburgh—London, 1955; <span class="creator">Tibbitts C.</span>, <span class="creator">Donahue W.</span>, Social and Psychological Aspects of Aging, New York—London, 1962. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
''[[:Kategorie:Aut: Bondy Miloš|Miloš Bondy]]''<br /> | ''[[:Kategorie:Aut: Bondy Miloš|Miloš Bondy]]''<br /> | ||
[[Kategorie:Aut: Bondy Miloš]] | [[Kategorie:Aut: Bondy Miloš]] | ||
| + | ---- | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[gerontologie]] ve [[VSgS|Velkém sociologickém slovníku (1996)]]</span> | ||
[[Kategorie:MSgS]] | [[Kategorie:MSgS]] | ||
Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18
gerontologie (MSgS) (z řec. ger-as, -ontos — stařec) je soubor poznatků o stárnutí a stáří a o metodách prevence stárnutí, zejména předčasného. Rozvíjí se v posledních desetiletích jako odpověď na ustavičné prodlužování střední délky lidského života, které spolu s klesající porodností mění věkovou skladbu zvláště moderních industrializovaných společností.
Stárnutí je primárně biologické dění, které spočívá v postupné a stále rostoucí převaze degenerativních změn orgánů a tkání nad změnami regeneračními. Úbytek sil a schopností vyřazuje stárnoucího jedince z řady činností, kdežto naopak nahromaděné životní zkušenosti jej za vhodných podmínek pro jiné činnosti předurčují.
Odchod na odpočinek, odchod dětí z rodiny, případně smrt životního druha a ubývání vrstevníků mění sociální situaci stárnoucího jedince v širším slova smyslu, a to v době, kdy schopnost hledat a vytvářet nové vztahy je snížena.
Podle mnoha sociologů představuje věková kategorizace jednu z důležitých determinant pro připisování sociálních rolí (viz status a role) a určování statusu (H. Wilenski, E. Friedman, T. Parsons). To platí zejména pro tradiční společnosti, avšak ve spojení s dalšími kritérii i pro společnosti industrializované. V industrializovaných společnostech, v nichž hodnota člověka je určována jeho schopností pracovat, je postavení starých lidí méně výhodné než ve společnostech tradičních, v nichž zase na druhé straně je pravděpodobnost dožít se stáří podstatně menší.
Gerontologie vzhledem k povaze stárnutí integruje dílčí poznatky obecně biologické a speciálně klinické, vývojově a sociálně psychologické a sociologické.
Literatura: Bláha Fr., Prodlouženi lidského věku, Praha, 1960; Old Age in the Modern World (Report of the International Association of Gerontology, London 1954), Edinburgh—London, 1955; Tibbitts C., Donahue W., Social and Psychological Aspects of Aging, New York—London, 1962.
Viz též heslo gerontologie ve Velkém sociologickém slovníku (1996)