Operacionalismus: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(Přidána poslední věta Viz též heslo operacionalismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
 
Řádek 14: Řádek 14:
 
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[operacionalismus (MSgS)|operacionalismus]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18

operacionalismus – (z lat. operari = konat) – fil.-metodol. směr navrhující, aby pojmy používané ve vědě byly definovány specif. způsobem odlišným od klasických definic, totiž tak, že by byly uvedeny příslušné operace, jimiž se měří nebo popisuje denotát pojmu (to, co je pojmem označeno). Ideu operacionálních definic poprvé formuloval nositel Nobelovy ceny za výzkum v oblasti vysokých tlaků P. W. Bridgman jako reakci na otřes, který vyvolala ve fyzice relativistická teorie Einsteinova. Bridgman si spolu s jinými fyziky uvědomil, že mnohé pojmy klasické fyziky, doposud pokládané za nesporné, se stávají zcela pochybnými. Proto navrhl, aby se od klasického definování nebo intuitivního porozumění věd. pojmům přešlo k jejich přesnému operacionálnímu definování. Víme, co je délka, když umíme určit, jaká je délka konkrétního předmětu, tedy umíme-li ji změřit. Pojem délky je stanoven, jsou-li stanoveny operace, jejichž prostřednictvím se délka měří. Z tohoto hlediska jsou ovšem newtonovské pojmy „absolutní čas“, „absolutní prostor“, „současnost“ atd. skutečně beze smyslu, protože jim neumíme připsat adekvátní operace. Podobně mnohé fil. problémy, ba jejich většina, se z hlediska o. proměnují v pseudoproblémy, protože se v nich operuje pojmy, které nemají operacionální smysl. Od prvních formulací z r. 1927 svou koncepci o. Bridgman liberalizoval, tzn. že připustil, že operace jsou nezbytnou, ale nedostatečnou podmínkou pro definici významu (1938) a že operacionální aspekt není jediným aspektem významu (1952); mimo to kromě fyzikálních operací zavedl také operace mentální (verbální a písemné) jako plnohodnotné pro operacionální definování významů. H. Alpret (1938) a A. C. Benjamin (1955) ukázali na vnitřní rozpory o., C. G. Hempel (1954) uvedl koncepci o. ve vztah ke Carnapově ideji redukčních vět. O., který patří fil. k novopozitivistickému proudu (viz neopozitivismus) a který je spřízněn s behavioristickým úsilím o vyloučení mentálních pojmů z vědy, paradoxně více zdomácněl v s-gii a psychologii než ve fyzice, o jiných přír. vědách nemluvě. Ve skutečnosti (kromě absurdních požadavků na vyloučení všech operacionálně nedefinovaných pojmů z vědy) se o. v s-gii redukoval na korektní požadavek najít pro všechny termíny použité v empir. výzkumu jejich empir. krytí. E. Mokrzycki správně konstatoval, že koncepce operacionálních definic v s-gii má jen málo společného s Bridgmanovým úsilím o klarifikaci fyzikálních pojmů (viz operacionalizace). Dnes je o. v podstatě již jen hist. epizodou. Bridgmanovy pokusy použít fyzikální optiku ke zkoumání soc. jevů však zůstaly neprávem nedoceněny.

operationism opérationnalisme Operationalismus operazionismo

Literatura: Benjamin, A. C.: Operationism. Springfield, Ill. 1955; Bridgman, P. W.: The Logic of Modern Physics. New York 1927; Bridgman, P. W.: The Intelligent Indiviudual and Society. New York 1938; Bridgman, P. W.: The Way Things Are. Cambridge, Mass. 1959.

Miloslav Petrusek


Viz též heslo operacionalismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)