Köttner Mojmír: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
imported>Admin
(Přidána poslední věta Mojmír Köttner je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně-Židenicích (1944) byl totálně nasazen a bezprostředně po skončení druhé světové války začal studovat sociologii, psychologii a filosofii na filosofické fakultě [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]] (PhDr. 1949). V letech 1948–50 byl knihovníkem brněnského sociologického semináře, po jehož likvidaci vyučoval na základních a středních školách. V letech 1963–81 přednášel filosofii na Vysokém učení technickém v Brně (viz [[Česká technická vysoká škola v Brně|Česká vysoká škola technická v Brně]]) a 1975–78 byl současně školním inspektorem. V období tzv. normalizace získal titul docenta (1972) a kandidáta věd (CSc. 1975). V roce 1978 se vrátil na filosofickou fakultu tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (viz [[Masarykova univerzita v Brně]]) jako vedoucí sociologického oddělení, od roku 1980 vedoucí samostatné katedry marxisticko-leninské sociologie. Jeho význam pro tehdejší sociologii shrnul Ivo [[Možný Ivo|Možný]]: „i když to byl oddaný marxista a člověk stranických struktur, odborná kvalita měla v jeho myšlení váhu; věděl, co to je, i když sám už dávno sociologem nebyl.“
 
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně-Židenicích (1944) byl totálně nasazen a bezprostředně po skončení druhé světové války začal studovat sociologii, psychologii a filosofii na filosofické fakultě [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]] (PhDr. 1949). V letech 1948–50 byl knihovníkem brněnského sociologického semináře, po jehož likvidaci vyučoval na základních a středních školách. V letech 1963–81 přednášel filosofii na Vysokém učení technickém v Brně (viz [[Česká technická vysoká škola v Brně|Česká vysoká škola technická v Brně]]) a 1975–78 byl současně školním inspektorem. V období tzv. normalizace získal titul docenta (1972) a kandidáta věd (CSc. 1975). V roce 1978 se vrátil na filosofickou fakultu tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (viz [[Masarykova univerzita v Brně]]) jako vedoucí sociologického oddělení, od roku 1980 vedoucí samostatné katedry marxisticko-leninské sociologie. Jeho význam pro tehdejší sociologii shrnul Ivo [[Možný Ivo|Možný]]: „i když to byl oddaný marxista a člověk stranických struktur, odborná kvalita měla v jeho myšlení váhu; věděl, co to je, i když sám už dávno sociologem nebyl.“
  
Kvůli likvidaci oboru Köttner již nestačil vstoupit do předmarxistické sociologické tradice a jeho tehdejší zájem o politickou sociologii (disertaci psal na téma Občan a politické volby) neměl další pokračování. Výrazněji se nezapojil ani do sociologických snah 60. let, kdy zůstal věrný marxistické stranické linii a k sociologii byl znovu „shora povolán“ teprve na počátku tzv. normalizace, jako prověřený stranický pracovník. Jeho spisy mají kompilační povahu a jsou více výrazem marxistické teorie, než relevantními sociologickými učebnicemi.
+
Kvůli likvidaci oboru Köttner již nestačil vstoupit do předmarxistické sociologické tradice a jeho tehdejší zájem o politickou sociologii (disertaci psal na téma Občan a politické volby) neměl další pokračování. Výrazněji se nezapojil ani do sociologických snah 60. let, kdy zůstal věrný marxistické stranické linii a k sociologii byl znovu „shora povolán“ teprve na počátku tzv. normalizace, jako prověrený stranický pracovník. Jeho spisy mají kompilační povahu a jsou více výrazem marxistické teorie, než relevantními sociologickými učebnicemi.
  
 
<span class="section_title">Knihy:</span> ''Marxisticko-leninská teorie odrazu'' (Vysoké učení technické, Brno 1971); ''Kritika nemarxistické sociologie morálky a mravnosti'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1974); ''Úvod do marxistické sociologické teorie'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1978; 2. vyd. 1980); ''Marxistická sociologie'' (Univerzita J. E. Purkyně, Praha 1981); ''Socialistická světová soustava a současný antikomunismus'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981); ''Vývoj sociologie v českých zemích a na Slovensku'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981).
 
<span class="section_title">Knihy:</span> ''Marxisticko-leninská teorie odrazu'' (Vysoké učení technické, Brno 1971); ''Kritika nemarxistické sociologie morálky a mravnosti'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1974); ''Úvod do marxistické sociologické teorie'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1978; 2. vyd. 1980); ''Marxistická sociologie'' (Univerzita J. E. Purkyně, Praha 1981); ''Socialistická světová soustava a současný antikomunismus'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981); ''Vývoj sociologie v českých zemích a na Slovensku'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981).
Řádek 18: Řádek 18:
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:SCSg]]
 
[[Kategorie:SCSg]]
 +
----
 +
Mojmír Köttner je autorem [[KBCSg:Köttner Mojmír|některých publikací]] v [[KBCSg|Knižní bibliografii české sociologie]].

Aktuální verze z 8. 12. 2018, 21:59

Köttner Mojmír

v Brně
v Brně

Köttner Mojmír 01.jpg

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně-Židenicích (1944) byl totálně nasazen a bezprostředně po skončení druhé světové války začal studovat sociologii, psychologii a filosofii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (PhDr. 1949). V letech 1948–50 byl knihovníkem brněnského sociologického semináře, po jehož likvidaci vyučoval na základních a středních školách. V letech 1963–81 přednášel filosofii na Vysokém učení technickém v Brně (viz Česká vysoká škola technická v Brně) a 1975–78 byl současně školním inspektorem. V období tzv. normalizace získal titul docenta (1972) a kandidáta věd (CSc. 1975). V roce 1978 se vrátil na filosofickou fakultu tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (viz Masarykova univerzita v Brně) jako vedoucí sociologického oddělení, od roku 1980 vedoucí samostatné katedry marxisticko-leninské sociologie. Jeho význam pro tehdejší sociologii shrnul Ivo Možný: „i když to byl oddaný marxista a člověk stranických struktur, odborná kvalita měla v jeho myšlení váhu; věděl, co to je, i když sám už dávno sociologem nebyl.“

Kvůli likvidaci oboru Köttner již nestačil vstoupit do předmarxistické sociologické tradice a jeho tehdejší zájem o politickou sociologii (disertaci psal na téma Občan a politické volby) neměl další pokračování. Výrazněji se nezapojil ani do sociologických snah 60. let, kdy zůstal věrný marxistické stranické linii a k sociologii byl znovu „shora povolán“ teprve na počátku tzv. normalizace, jako prověrený stranický pracovník. Jeho spisy mají kompilační povahu a jsou více výrazem marxistické teorie, než relevantními sociologickými učebnicemi.

Knihy: Marxisticko-leninská teorie odrazu (Vysoké učení technické, Brno 1971); Kritika nemarxistické sociologie morálky a mravnosti (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1974); Úvod do marxistické sociologické teorie (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1978; 2. vyd. 1980); Marxistická sociologie (Univerzita J. E. Purkyně, Praha 1981); Socialistická světová soustava a současný antikomunismus (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981); Vývoj sociologie v českých zemích a na Slovensku (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1981).

Studie: K sociologii morálky (Sociologický časopis 1970).

Literatura: Ivo Možný: Brněnská anomálie? Brněnská sociologie 1963 až 1989 – subjektivní historie (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 40, 2004, 5: 609–622).

Zdeněk R. Nešpor


Mojmír Köttner je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.