Generalizace
generalizace – (z lat. generatio = všeobecný, nejvyšší) – čes. zobecnění – nalezení souhrnné, společné charakteristiky pro určitou třídu jevů nebo formulace univerzálně platného výroku, který může mít až podobu věd. zákonitosti. V zásadě lze na základě prozkoumání řady případů formulovat závěry typu „všechna X jsou …“, ale verifikace (resp. falzifikace) takového tvrzení není lehkou záležitostí. Paralelu lze najít v oblasti utváření postojů, jejichž g. (často chybná) může vést ke vzniku stereotypů. Ve snaze o překlenutí určité distance mezi hromaděním dílčích faktů v rovině empir. výzkumu a formulací obecných zákonitostí fungování či vývoje společností přišel R. K. Merton s pojmem „empirické generalizace“ jako zobecnění tvrzení, opakovaně prověřených výzkumy, do podoby faktického (empir. krytého) výroku, který by se zároveň mohl stát základem teor. zobecnění (u Mertona cestou tvorby teorií středního dosahu). Zobecnění v teor. rovině může být chápáno jako víceméně samozřejmý princip rozvíjení teor. reflexe, ale také jako spor o generalizující a individualizující metodu z hlediska soupeření různých paradigmat na pozadí tradičního problému rozlišení věd nomotetických a idiografických. Další rozměr problému poskytuje i samotné pojetí s-gie jako generalizující nebo dokonce univerzální spol. vědy, jak je prosazoval již A. Comte, což je však takřka shodně považováno za překonané.
generalization généralisation Generalisierung generalizzazione
Literatura: Merton, R. K.: Social Theory and Social Structure. Glencoe, Ill. 1957.