Mimikry sociální
mimikry sociální – (z angl. mimicry = napodobování; původně z řec. mimeomai = napodobuji) – mimické výrazy, gesta, jimiž člověk předstírá, napodobuje poměrně spolehlivě jiné osoby, předměty, akce, významy, distinkce, vztahy apod. M.s. slouží mnohavýznamové interpersonální komunikaci. Jsou to vlastně signály, znaky, které tlumočí sdělované informace imitací, nápodobou. Některá fungují automaticky a nevědomě, jsou-li splněny podmínky příslušných podnětových konfigurací, některé jsou záměrné. Zatímco mimikry ve světě subhumánních živočichů mají jasné biol. funkce a důležité významy pro přežití (např. barevná adaptační proměnlivost chameleona a jiné pestré škály „ochranného zbarvení“), jsou m.s. u člověka komunikačním prostředkem delikátního, často až rafinovaného sdělování a nahrávání. Skutečně kopírují věc nebo činnost, a proto mezi nimi nenacházíme stylizované konvenční prostředky komunikace; jsou srozumitelné i tomu, kdo s nimi přichází do styku poprvé. D. Morris (1986) rozeznává 4 druhy mimických gest: 1. soc. mimikry v pravém slova smyslu, tzn. nasazování odpovídajících výrazů (ve společnosti, která nás nudí, „nasazujeme“ úsměv; na pohřbu vypadáme ještě smutněji, než se ve skutečnosti cítíme; když lžeme, vypadáme značně věrohodně atd.), přičemž se nejedná o „hraní rolí“, protože prostřednictvím mimikry podvádíme pouze své okolí, kdežto při hraní rolí podvádíme i sami sebe; 2. divadelní mimikry, na nichž je založeno veškeré výrazově dramatické umění herců; vyskytují se i v běžném životě (umění takové nápodoby bývá často nevědomé – někteří jedinci mají schopnost imitovat druhé lidi) a dosahují věrohodnosti pravých m.s.; 3. částečná mimikry, týkající se zpravidla pohybu rukou při napodobování toho, o čem je řeč (např. pleskot dešťových kapek nebo střelby z pistole); 4. vakuová mimikry, odehrávající se jakoby ve „vzduchoprázdnu“, „běžící naprázdno“ (např. pohyb ruky naznačující pití ze sklenice apod.). Pojem m.s. se také užívá v široce přeneseném slova smyslu k označení všech gest, slov, výrazů, které jen předstírají skutečný stav věcí. I v běžném slovním projevu můžeme dešifrovat intence předstírání, tedy jakési m.s..
social mimicry mimétisme social soziale Mimikry mimetizzazione sociale
Literatura: Dörscher, W.: Magie smyslů v říši zvířat. Praha 1969; Morris, D.: Manwatching, Triad Grafton. London 1982.