Viktimologie
viktimologie – (z angl. victim = pasivní, nedobrovolná oběť; lat. logos = slovo, řeč, věda) – kriminologický podobor, který studuje, jak oběť trestného činu přispěla svou předchozí neopatrností nebo provokací k jeho spáchání. V., která vznikla v r. 1948, má praktický význam v prevenci, neboť zobecňuje poznatky o okolnostech, jež přispívají k páchání trestné činnosti. Studuje také „viktimogenní deformaci osobnosti“ a „kriminogenně-viktimogenní“ charakter některých poškozených. Vůči recidivujícím obětem doporučuje opatření „viktimologické profylaxe“. Příkladem je instruování dětí ve škole nebo žen o okolnostech, za jakých by se mohly stát obětí zločinu. Rozlišuje se viktimnost provinilá a neprovinilá. Příkladem prvního typu jsou lidé neopatrní nebo takoví, kteří sami ignorují zásady morálky, provokují, takže se posléze stanou obětí útoku. Neprovinilou viktimností je případ napadení zakročujícího policisty. Od poloviny 70. l. se v. věnuje nejen studiu chování oběti trestného činu, ale také poskytování pomoci viktimizovaným osobám, které prožily psych. trauma, ztratily následkem zločinu blízkého příbuzného apod. Na mnoha místech USA byly zřízeny „horké telefonní linky důvěry“, byly přijaty programy poskytující pomoc obětem sexuálních zločinů a chránící oběti před mstou ze strany pachatelů; do celé akce byly zapojeny agentury soc. služeb a byly založeny fondy k úhradě poradenství, rehabilitace, ušlého výdělku, pohřebného a pomoci pozůstalým. Např. v r. 1980 činila „obětní kompenzace“ 80 mil. dolarů.
victimology victimologie Victimologie vittimologia
Literatura: Bard, M. – Sangrey, D.: The Crime Victims Book. New York 1979.